Mohutná věž hradu Roštejn se tyčí nad magickými Javořickými vrchy jako maják. Svého času byl centrem bohatého panství a tomu odpovídá i jeho paranormální historie. Legendami a pověstmi se to tu jen hemží. Začalo to už vznikem hradu, podle prastaré

pověsti Roštejn postavil sám ďábel, kterého o to požádal hradní pán, jenž ho chtěl mít hotový co nejdříve. Za to se pekelníkovi upsal duší. Ten ale pro změnu od svatého Petra dostal nařízeno, že stavba musí být dokončena ještě dříve než kohout dole ve vesnici při svítání zakokrhá. Kameny na stavbu si kutálel oblohou až od Telče. Jenže když se chystal přinést poslední, kohout, kterého předčasně probudila selka, se ozval. Ďábel ve vzteku praštil s balvanem do Doupského (Staroměstského) rybníka (kde je mimochodem zaražený dodnes) a vyrazil od Roštejna pryč tak rychle, že vyryl velkou stopu v podobě koňského kopyta do skály, které se od té doby říká Čertova šlápota.

Propast hříšné hradní paní

O hrad Roštejn se ale peklo zajímalo i nadále. Před mnoha staletími býval hradním purkrabím jistý Stembach. Jednou se vracel po dlouhé cestě zpět na Roštejn, když zaslechl z podzemí silný hřmot. Tryskem dorazil na hrad, svolal k sobě čeládku a společně vyběhli na nejvyšší ochoz, odkud spatřili v lese novou hlubokou propast, o které dosud neměli ani tušení. Místní vědma jim pak vysvětlila, že se v těchto místech kdysi propadla do pekla hříšná hradní paní. Díru do země prý nelze ničím ucpat nebo zazdít.

Propadnout peklu měl také jeden z hradních pánů. Spíše než šlechetným vládnutím, což by odpovídalo prvotnímu významu slova šlechtic, se nechvalně proslavil loupežnickými výpravami do okolí. Po smrti se pak proměnil v ohyzdného šeredného čerta a musí za trest až do soudného dne hlídat v podzemí Roštejna zkrvavený sud s hradním pokladem. V něm je prokleté zlato, které za svého života loupeživý rytíř nakradl a jinak nečestně získal.

Roštejn měl asi opravdu ve své historii smůlu na panstvo. I další hradní pověst totiž vypráví o přízraku kverulantského Ferdinanda. Je to duch bývalého roštejnského lovčího, pod kterého spadala hradní obora. Přítomnost přízraku se i dnes projevuje tím, že na hradě záhadně vypadává elektrický proud, bezpečnostní alarmy, vyrážejí se pojistky nebo přestane téct voda.

Trest pro lakomého sedláka

V době třicetileté války v 17. století přitáhli do kraje krutí Švédové. Majitelka Roštejna, hraběnka Slavatová, dovolila lidem z okolních vsí schovat se za hradbami, ale lakomý sedlák Gregor zůstal doma. Švédové ho zajali a chtěli ho zabít, ale on jim ve strachu pověděl o tajné chodbě, která z lesa vedla dovnitř hradu. Naštěstí vesničané stihli včas vchod do tajné chodby zavalit velkými balvany. Švédové Roštejn nedobyli, a tak z pomsty Gregora zabili a přikovali na hradní bránu. Dodnes zde prý jeho duch straší v chodbě nad tímto vchodem do hradu.

Na Roštejně, založeném v první polovině 14. století mocným rodem pánům z Hradce, který měl v erbu rožmberskou růži, se také čas od času zjevuje přízrak Bílé paní, rodového ducha Rožmberků. Objevovala se tady hlavně před událostmi, které byly důležité pro celý rod.

Text a foto: Petr Blahuš

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2474573
DnesDnes321
VčeraVčera593
Tento týdenTento týden914
Tento měsícTento měsíc6203

Partnerské weby

apartman banner