Jana Pozlovská se zabývá osobním rozvojem a zdravé vidění bez brýlí je jen malou částí toho, čemu se věnuje. Má v Praze studio SO‘ HAM, ve kterém pořádá různé kurzy a přednášky, dělá terapie i osobní konzultace. Pomáhá klientům řešit uložené negativní emoce, učí je být sám sebou a žít v přítomném okamžiku (mimochodem

- SO‘ HAM je hinduistická mantra a znamená JÁ JSEM TEN).

Proč jste se začala zabývat trénováním a cvičením zraku?

„Tak nějak se to k mé práci připletlo před třemi lety a nechci říkat náhodou. (smích).

Sama jsem brýle na blízko v té době nosila už šestým rokem. Brala jsem to jako přirozené, protože se obecně říká, že po čtyřicítce začíná člověk hůře vidět. Brýle však nejsou komfortním řešením. Pomohou, oči však leniví a mně zákonitě přibývaly dioptrie. V té době jsem se již dostala k různým technikám a věděla jsem, že většina našich fyzických problémů je řešitelná jinak než přes klasickou medicínu. Protože brýle pro mě byly nepraktické, začala jsem hledat, co by se s tím dalo dělat. Ptala jsem se, procházela internet. Nejprve jsem objevila jen stručnější informace, nějaké cviky a povídání, začala jsem si s tím trochu hrát. Určitou dobu jsem cvičila oči přes den v kanceláři, pak zase třeba dva týdny nic. Ale zaznamenala jsem změnu, bylo jasné, že když cvičím, zrak se lepší. Ale brýle jsem tenkrát, právě kvůli té nepravidelnosti, ještě neodložila. Mezitím jsem se dostala k další literatuře a zasvítilo tam na mě jméno amerického očního lékaře Batese, který působil před 120 lety. Zjistila jsem, že víceméně všichni, kteří se zabývají metodami jak vidět bez brýlí, vycházejí z jeho základu. A dostala jsem se nejen k jeho knize Skvělý zrak bez brýlí, ale i k dalším materiálům z jeho rozsáhlého výzkumu na toto téma. Něco jsem nastudovala a pak přišel čas, kdy jsem se rozhodla pustit se do toho pořádně. Udělala jsem si harmonogram, vyčlenila čas a cvičení očí se věnovala minimálně dvakrát denně, byla to moje priorita. Po dvou týdnech jsem věděla, že už brýle nebudu potřebovat. Neříkám, že jsem viděla perfektně, ale věděla jsem, že se už bez nich obejdu. Dál jsem pokračovala ve cvičení, už ne tak intenzivně, ale každý den jsem se očím věnovala a cviky zařazovala víc do běžného života. A hlavně jsem změnila způsob dívání se. To právě učím na svých kurzech i ostatní.“

A kolik jste původně měla dioptrií?

„Oficiálně dvě, ale přes brýle už jsem viděla špatně.“

Můžete nám přiblížit, jak vypadá výuka vidění bez brýlí?

„Vedu přednášky a jednodenní kurzy. Mým záměrem je, aby alespoň na chvilinku všichni okusili, že to jde, aby si prožili, že mohou vidět lépe i bez brýlí. A ve většině případů se mi to daří. Pak je už jen na každém jednotlivci, kolik času a úsilí tomu věnuje. Ono je to totiž všechno o svalech a uvolněném vidění. V okamžiku, kdy se lidem podaří uvolnit dostatečně, efekt zaznamenají. Ze začátku sice jen na chvilku, ale probleskne to tam. Díky tomu vědí, že se s tím dá něco dělat, že mohou něco změnit.“

Na kurzu se tedy naučí vše, co potřebují, nebo musejí přijít opakovaně na konzultace, další cvičení?

„Během jednodenního kurzu je naučím základní cviky, které lze aplikovat jak na krátkozrakost, tak i dalekozrakost, protože ten princip funguje stejně. Naučím je relaxační cvičení k uvolnění svalů v těle, protože i to je důležité. Pak mohou zájemci přijít i na tzv. pokračovací kurz. Ten je nadstavbový, na něm se více věnujeme psychice, práci s emocemi a vnitřním nastavením, ale také cvikům určeným už přímo na konkrétní oční vadu. Mně se líbí, že si doktor Bates před více než 100 lety uvědomoval, jak je je vše propojené a že vliv psychiky na naše vidění potvrdily i jeho výzkumy. Byl to oční lékař a problematiku očních vad tak zkoumal především z fyzického pohledu. Díky tomu přišel na to, že čočka sice láme paprsky světla, které přichází do očí, ale nastavení vzdálenosti, kam dopadnou, je především záležitostí očních svalů. Během svého rozsáhlého výzkumu, kdy měřil zrak lidem v různých situacích a sledoval je delší dobu, zjistil také, že jak v danou chvíli vidíme, velice ovlivňuje náš vnitřní stav. Jsme-li unavení, špatně naladění, ve stresu, pak vidíme hůře. A fyziologicky to dává smysl, protože pokud jsme v napětí, ve stresu, svaly v těle se stáhnou. A to platí samozřejmě i pro oční svaly.

Když se ale díváme do krajiny nebo někam do dálky bez toho, aniž bychom na cokoli konkrétního zaostřovali, docílíme přesně stavu, v němž jsou naše oční svaly ve své přirozené pozici. Je třeba si uvědomit, že oko jako orgán ukončilo vývoj s vývojem člověka, před spoustou tisíců let, a bylo vyvinuto k zabezpečení funkcí a potřeb té doby. Ovšem vývoj techniky a modernizace lidského života šly kupředu mnohem rychleji, než na to další vývoj oka mohl zareagovat.

Možná za pár dalších tisíc let naše oči zvládnou bez problémů nápor počítačů, mobilů a podobně. Teď ale musíme fungovat s tím, co máme, měli bychom se proto naučit očím ulevit, aby mohly fungovat lépe. Vidíme-li špatně, přirozeně se většinou snažíme více zaostřovat. Oční svaly tak zatneme a jdeme, bohužel, přes ještě větší napětí. Moje základní rada tedy je - Přestaňte se snažit! A platí to nejen pro oči, ale pro život obecně. Čím více se o cosi snažíme a tlačíme to silou, komplikujeme si to. Když tlak uvolníme a necháme vše plynout v souladu s tím, co se kolem děje, daří se nám najednou spousta věcí, přicházejí zajímaví lidé, zajímavé nabídky, je to pak radost…“

Takhle když o tom mluvíte, vypadá to velmi jednoduše…

(smích) „Když jsem si spravila vlastní oči, už jsem měla studio a učila osobní rozvoj. A kolegové kolem mě chodili a říkali: ‚Proč na to neuděláš seminář?‘ A já na to odpovídala: ‚Vždyť je to tak jednoduché, co bych s tím dělala na semináři?‘ Ale zjistila jsem, že pro lidi je důležitý prožitek. Když přijdou a zkusí si to, je pro ně jednodušší s tím pracovat.“

Co plánujete do budoucna?

„Kromě toho, že pokračuji v kurzech pro dospělé a hledám různé varianty, jak jim přiblížit hlavní myšlenku zdravého vidění bez brýlí, má práce se ubírá také víc a víc směrem k dětem. Dětské vidění se pro mě stalo velkým tématem, kterému bych ráda věnovala více času a energie. Je to moje specialita v rámci České republiky. Většina lektorů pracuje jen s dospělými, případně se dětem věnuje pouze okrajově. Ze začátku ke mně chodili rodiče s dětmi jednotlivě, takže jsme to řešili individuálními konzultacemi. Rodiče mohu naučit, jak s dětmi pracovat, ale je to pak na nich, jak dokáží děti zaujmout, aby cvičily pravidelně a bavilo je to. Na to jsou individuální konzultace jednou za čas nedostatečné. I proto vznikla pro letošní školní rok myšlenka pravidelného kroužku, který ale není jen o cvičení očí. Zahrnuje jógu, hry, čtení, učím děti jak si poradit se strachem a jak vůbec přistupovat k životu, aby ho zvládaly s lehkostí a radostí. Na začátku jsem měla čtyři děti, teď je počet dvojnásobný. Zlepšení zraku se projevilo u všech a je krásně vidět, kdo se očím věnuje poctivě i doma. Nadšená jsem z holčičky, kterou trápila dalekozrakost. Před Vánoci jí po kontrole na očním snížili dioptrie o polovinu. A teď už čte i neznámý text v malém písmu naprosto bez problémů.
Úplnou novinkou bude letní pobyt pro děti, který se uskuteční v červenci a bude v podobném duchu, jako probíhá pravidelný kroužek. Budu tak mít na děti dostatek času a tím i možnost se jim věnovat individuálně. A na konec srpna jsem připravila týdenní pobyt i pro dospělé. Ti tak vezmou na dovolenou kromě očí i svou páteř, o kterou se jim bude starat můj kamarád, zkušený reflexní terapeut. Také tento pobyt bude nejen o očích, páteři, ale o celkovém přístupu k sobě a k životu.

Jinak jedním ze zásadních projektů, na kterém právě pracujeme s Mirkem Vojáčkem, je zřízení nadačního fondu, který by měl pomáhat, aby se možnosti vzdělávání nejen v oblasti zdravého vidění, ale zdravého přístupu k životu, rozšířily. Jde o vytváření dalších kroužků v podobném duchu, jako vedu v Praze, ale i o vzdělávání učitelů na školách. Jde o zajištění přístupu k seminářům a konzultacím pro ty, kteří jsou sociálně znevýhodnění, přitom však mají zájem na sobě pracovat a svůj život změnit.“

(zem)

Kontakt: Jana Pozlovská – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., telefon - 602 731 021