0740scifiBěhem II. světové války dělal rakouský vědec Dr. Zippermayer pod krycím názvem „Humus“ pokusy s uměle vytvořenými vzdušnými víry. Tato „tornáda“ měla být schopna srazit nepřátelská letadla. První pokusy se stlačeným vzduchem nebyly

úspěšné, proto se při experimentech později používala směs metanu a práškového uhlí. Směs se rozprašovala z rotujících granátů nebo bomb a skutečně vytvářela hadicovitý sloupec typický pro tornáda.

Pokus, který se uskutečnil v blízkosti letiště Zwölfaxing u Vídně, armádu doslova ohromil. Za použití 150 kg hnědouhelného prachu bylo dosaženo explodujícího mraku o výšce 50 metrů a průměru 35 metrů, jehož „tornádový“ sloupec dosáhl takové síly, že se plánovaný velký pokus za použití 2 000 kg uhelného prachu musel pro velké ohrožení okolí odložit. Tyto pokusy se přerušily až koncem II. světové války.

Zvukový a sluneční kanon

Hitlerovi vědci vyvíjeli několik dost kuriózních zbraní. Vynálezci zvukového kanonu vycházeli ze skutečnosti, že zvukové vlny o velké síle způsobují značné škody. Pokusy brzy ukázaly, že tlakovou vlnou vzniklou výbuchem 2 000 kg výbušniny byl usmrcen pes ve vzdálenosti 40 metrů. Od léta 1944 se tak Němci věnovali systematickému zkoušení různých výbušnin a také možnosti soustředit tlakové vlny pomocí parabolického zrcadla. Experimenty však nebyly příliš úspěšné, neboť na větší vzdálenost se neprojevovala žádná koncentrace tlaku, jen se nechal směřovat vlastní hluk.

Neznámý vědec vyvinul během II. světové války rovněž sluneční kanon. Pravděpodobně byl inspirován Archimedovými slunečními zrcadly. Dělo se skládalo z velkého zrcadla, které mělo působit proti nepřátelským letadlům. Zbraň měla jednu vadu - fungovala pouze za jasného počasí. O jejím nasazení není nic známo.

Nepoužité superletadlo

Letoun Suntan, který byl vyvíjen v 50. letech minulého století, měl za úkol nahradit špionážní letadlo U-2, které v té době již bylo odhaleno a Sověti ho dokázali zaměřit a sestřelit. Společnost Lockheed proto přišla s revolučním nápadem pohánět letoun tekutým vodíkem. Byly vyrobeny čtyři prototypy, z nichž každý dosahoval rychlosti 2 400 km v hodině.

První zkoušky proběhly 11. září 1957. Motor za následující rok pracoval celkem 25,5 hodiny a přes určité obtíže s turbínami a ložisky jej bylo možné pokládat za kvalitní a efektivní. Problémy, které nakonec projekt zastavily, nastaly až s dočerpáváním paliva. Se zásobou, kterou letoun dokázal nést, totiž daleko nedoletěl. Tekutý vodík jednoduše za letu přečerpávat nelze a vystavění základen, které by dokázaly tento letoun obsluhovat a tankovat, se ukázalo být příliš nákladné. Proto Pentagon vývoj v roce 1958 zastavil.

(kov)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2524289
DnesDnes405
VčeraVčera761
Tento týdenTento týden3391
Tento měsícTento měsíc16057

Partnerské weby

apartman banner