0144svatek 6České Dušičky, anglosaský Halloween i největší svátek Keltů Samhain jedno jsou. Už po tisíciletí je spojuje smrt, strach, ale i naděje nového začátku. Jako první slavili tyto svátky na přelomu října a listopadu Keltové. Pro ně byl Samhain

dokonce největším ze všech jejich svátků. Jeho význam lépe vynikne, uvědomíme-li si původní význam slov, ze kterých vznikl - „sam“ a „fuin“ znamenají doslova „konec léta“. A léto pro původně zemědělské Kelty opravdu končilo na podzim, po sklizni posledních plodin. Tímto okamžikem pro ně začínal cyklus nového roku, nejprve zimní přípravné práce, pak jarní osení a nakonec letní sklizeň, dožínky.

Keltský „bezčas“

Během své novoroční noci Keltové odpočítávali 12 hodin, které považovali za součást „bezčasu“, sloužícího k nalezení spirituální cesty do světa duchů a mrtvých. Během nich se snažili spojit se svými předky, vyslechnout od nich věštby a naopak věřili, že se tito mrtví právě v této době vracejí aspoň na chvíli zpět ze záhrobí, do světa živých. Proto je tento den také považován za čas spojení živých a mrtvých, za čas, kdy se bůh Dadga spojoval s bohyní podsvětí Morrigan. Právě z tohoto aktu se pak měl narodit nový čas - a tedy i nový rok.

Krvavé oběti kamenné stéle

Keltové také věřili, že se tento den otevírají posvátné kopce a hory, kterým ve svých legendách říkali Aes Sidhe (Šídové hory), z nichž měla vyjíždět temná vojska (tzv. Vojska dutých kopců). Některé keltské kmeny proto tento počátek nového času slavily poměrně krvavě. Ze starých pověstí Dinsenchas z 12. století je třeba zaznamenána legenda o pověstné kamenné stéle Crom Cruaich (doslova Krvavá hlava), které se obětovaly lidské oběti. Šlo hlavně o zajaté nepřátele a vlastní kmenové zločince, ale existují i záznamy, že mezi oběťmi náčelníků byly i jejich vlastní děti, například prvorozenci (někde se ale prý zabíjela až třetina vlastních dětí). Pak se Keltové ke Krvavé hlavě modlili, aby jim dala v příštím roce dostatek pšenice a mléka. Není tedy divu, že kromě víceméně „povinné“ účasti na obětních obřadech pak lidé utíkali domů pod ochranu své střechy, na dveře dávali pevné závory a modlili se, aby už nadešel nový den.

Víly provázely nebožtíky

Kromě bájných vojsk ovšem v keltské mytologii nespaly také jiné paranormální bytosti - elfové a víly. Elfové byli prý nesmrtelní, a byli na stejné bytostní úrovni jako zemřelí Keltové. Naopak víly fungovaly jako průvodci těchto nebožtíků do záhrobí. Nebyly však tak mírumilovné, jako třeba ty naše, živily se totiž krví dětí i dospělých a dokonce si braly i embrya ještě nenarozených dětí.

(bla)

Foto: archiv a Pixabay

DODATEK

+ O Samhainu bylo zvykem prostírat u večeře i pro zesnulé příbuzné, u kterých se čekalo, že přijdou rodinu navštívit. Za oknem se také vystavovala zapálená svíčka, často ve vyřezané řepě, která měla bloudícím duším mrtvých posvítit na jejich cestu. Lidé se také převlékali do starých cárů a pomalovávali si obličeje, aby se uchránili před zlými duchy.

+ Halloween vznikl v Irsku na základě zvyků oslavy svátku Všech svatých, který sem byl přenesen z Říma. Vystěhovalci v 19. století zvyk přinesli do USA, kde se velmi rozšířil a stal se populárním. Odtud ho postupně přejímaly i další země.

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2550831
DnesDnes366
VčeraVčera641
Tento týdenTento týden1748
Tento měsícTento měsíc1007

Partnerské weby

apartman banner