0306beskydske 1Tajemná je minulost moravského pohoří Beskydy. Na mnoha místech těchto hor lze o tom nalézt dosud řadu důkazů. Patří mezi ně například záhadný kámen na východním svahu hory Javorový, nacházející se mimo

cesty několik set metrů nad asfaltovou silnicí kopírující tok říčky s podivným, pradávným, jménem Tyra. Tento lidskou rukou opracovaný (a přes dva metry dlouhý) kámen je důkazem, že zde už před příchodem Keltů zdejší lidé vykonávali složité náboženské, magické a hvězdářské obřady.

Magické místo nebo observatoř?

Do kamene kdosi před 3 000 lety vyryl 14 důlků. Dva největší jsou kulaté, zbylý tucet má čtvercový průřez o rozměrech 2 x 2 cm. Některé jsou navíc spojeny podivnými žlábky. Jedna z teorií říká, že jimi mohla téci nějaké tekutina, voda nebo třeba i krev, a záhadný beskydský monolit je tak vlastně obětištěm, oltářním kamenem využívaným pohanskými čaroději. Jenže pak se přišlo na to, že poloha některých důlků odpovídá poloze východů Slunce o jarní a podzimní rovnodennosti. Jediná rovná rýha na kameni směřuje zase přesně na jih, což nahrává teorii, že se jedná o pohanskou sluneční observatoř. V tomto směru není bez zajímavosti, že ještě v raném novověku se lidstvo neorientovalo k severu, ale k jihu, a stejně tak byly kresleny i mapy. Je také zvláštní, že existenci záhadného kamene nad Tyrou připomíná stará beskydská legenda. Vypráví že na úpatí jednoho beskydského kopce stojí zázračný kámen, který - když se jej dotkla rukou krvácející panna - otevřel horu a vydal jí obrovské poklady.

Mluvící socha Radegasta

Podobné záhadné podzemí skrývá i legendární beskydská hora Radhošť. Zde kdysi v pravěku a raném středověku prokazatelně stála pohanská svatyně se sochou boha Radegasta. Socha byla celá ze zlata a měla děsivou podobu s pevným pancířem a helmou vyzdobenou býčí hlavou s rohy. I zde měli staří kmenoví kouzelníci jednou za rok, kdy se na hoře sešly zástupy lidí z podhůří, pronášet věštby a vykonávat krvavé obětní rituály. Socha Radegasta uměla prý podle legendy i mluvit, což prý bylo důmyslně vymyšleno tak, že byla dutá a tajemné hlasy vydával kněz, který v ní byl ukrytý. Dovnitř se pak dostal ze štoly zamaskované na svahu hory a končící uvnitř sochy. Pohanství učinili konec v 9. století věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří háj přikázali pokácet, ale zlatou Radegastovu sochu se před nimi podle staré beskydské pověsti podařilo pohanským čarodějům včas ukrýt do podzemí hory. Zde je schovaná spolu s dalšími poklady.

Záhadné chodby

V roce 1755 se na Radhošť vydala první vědecká výprava pátrat po záhadách jeho podzemí, později to zkoušely desítky týmů i jedinců. Existují mnohé deníky i mapy, ale jediné, na čem se shodují, je to, že do podzemní Radhoště vedou tři hlavní a několik vedlejších chodeb. První ze vchodů, dnes už zasypaný, je poblíž Pusteven. Druhý byl na místě zvaném Volařka, kde kdysi stávala dutá socha Radegasta. Třetí vchod pak byl přes Radochovu studnu, úzkou rokli s pramenem na dně, nacházející se poblíž tvrze, která kdysi na hoře Radhošť stávala. Její přesnou polohu však dnes už nikdo nezná.

(pet)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2698779
DnesDnes107
VčeraVčera704
Tento týdenTento týden2297
Tento měsícTento měsíc13613

Partnerské weby

apartman banner