2212slyšeliS teorií fantomového času přišel německý historik Heribert Illig, zveřejnil ji v roce 1991. A podle této teorie v podstatě neexistoval raný středověk a nežijeme v roce 2021, nýbrž 1724. Je skutečně možné, že by si historické vědy díky souběhu okolností

(ztrátě dokumentů, důkazů a možná i vlivem spiknutí) přidaly do encyklopedií 297 let navíc? Heribert Illig spolu se svým kolegou Hansem-Ulrichem Niemitzem nazývají "zmizelé" roky fantomovými, neboť je přirovnávají k fantomovým bolestem chybějících končetin po amputaci. Připouštějí, že roky se nemusely ztratit všechny najednou, mizely postupně (po dekádách). Pár jich prý bylo "vymazáno" při přepisování dokumentů v Byzantské říši (9. století), případně za panování Oty třetího, který (podle tvůrců teorie) uměle posunul datum své vlády k symbolickému a efektně vyhlížejícímu letopočtu 1 000 našeho letopočtu.

Je teorie nesmyslná?

Heribert Illig se tématem začal zabývat poté, co zjistil, že existují důkazy o manipulaci s daty ve středověku, jíž se dopouštěla církev. Zaměřil se proto na písemné dokumenty a architektonické památky z období raného středověku (7. až 10. století) a všiml si řady nesrovnalostí. Z tohoto období se dochovalo jen málo písemných pramenů, všechny přitom podle něj pocházejí z mnohem pozdější doby. Stejná „nouze“ se projevuje i v archeologických památkách a předmětech, které mohou posloužit jako materiální doklad kultury z té doby. Heribert Illig říká, že to působí, jako by se v té době zastavil technologický pokrok. Proto také historici obecně toto období označují za temné.

Hledání důkazů

Německý historik se zaměřil na gregoriánský kalendář, který papež Řehoř XIII. zavedl v roce 1582 ve snaze odstranit nesoulad mezi délkou trvání kalendářního a slunečního roku. Předchozí juliánský kalendář nadhodnotil délku průměrného roku o 11 minut. Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Od doby Julia Caesara do roku 1582 by tak vznikla odchylka v řádu 13 dní. Papež však kalendář zkrátil jen o 10 dní a Illig na základě svých dalších zjištění a výpočtů tvrdí, že mezi juliánským a gregoriánským kalendářem neuplynulo 1 257 let, jak tvrdil papež Řehoř XIII., nýbrž 1 627. Přidanými fantomovými lety byly roky 614 až 911.

Kdo za to může?

Za autory "mystifikace" označil Illig trio největších vládců své doby – císaře Svaté říše římské Ota III., papeže Silvestra II. a byzantského císaře Konstantina VII. Všichni tři byli fascinovaní myšlenkou křesťanského milenialismu (očekávání nového, spravedlivějšího a dokonalejšího věku a světa kolem nového tisíciletí). Co když se domluvili, že by bylo fajn, kdyby vládli v "přelomovém" roce 1000 místo roku 703? Určitě by pro ně nebylo těžké donutit své přisluhovače, aby jim "na zakázku" vyrobili tři staletí, která nikdy neproběhla, a kronikáři už jen doplnili příběhy.

Argumenty oponentů

Kdyby tomu tak skutečně bylo, pak by ovšem byla smyšlená i postava Karla Velikého. Stejně tak Alfréd Veliký, prorok Mohamed nebo třeba kupec Sámo a Konstantin s Metodějem by byli pouhou legendou a fiktivní by byla také celá Velká Morava. Zfalšované by musely být i záznamy o anglosaské Anglii, byzantské říši, o islámském chalífátu či čínské dynastii Tang. Zejména islámské a čínské zdroje hrají důležitou roli, protože mimo jiné zmiňují astronomické události (patří k nim Halleyova kometa a zatmění Slunce), které se shodují se současnou astronomií a potvrzují, že roky 614 až 911 opravdu proběhly.

(šál)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2640388
DnesDnes788
VčeraVčera1013
Tento týdenTento týden4312
Tento měsícTento měsíc10337

Partnerské weby

apartman banner