Morana (někdy Morena) je jméno figury vynášené při západoslovanském rituálu vynášení smrti, která je často považována za slovanskou bohyni smrti. Zmiňuje ji také polský kronikář Jan Długosz jako Marzannu a srovnává ji s

Ceres. Podle Matěje Stryjkowského měla velký chrám ve Hnězdně. Kvůli podobně znějícímu jménu bývala ztotožňována s křesťanskými postavami – Pannou Marií, sv. Markétou či sv. Marinou. O tom svědčí výrazy v některých písních jako „Mařena překrásná“ nebo „klíčnice nebes“.

Morena je také zmiňována v knize Slovanské bájesloví Josefa Růžičky, kde jsou popisovány různé rituály uskutečňované na konci zimy. Kromě známého vynášení Morany lidé dříve, při první jarní bouřce, která symbolizovala konec zimy a začátek jara, klekali na zem a líbali ji, přemísťovali nejrůznější předměty od nábytku po hospodářské náčiní nebo zasekávali sekery před vrata. Tím vyjadřovali osvobození od zimy, od zimního spánku. Všechny tyto obřady symbolizující konec nadvlády Morany v krutém zimním období vždy přinášely všem zúčastněným osvobozující pocit radosti z vítězství nad smrtí a měly zároveň magicky zajistit obrat v rytmu přírodního dění a příchod jara v jeho plné síle.

(ngn)

Foto: Pixabay