4013každý1Bára Vojnarová je kadeřnice, ale už delší dobu se zajímá o ezoteriku a alternativní medicínu. Sálá z ní radost ze života a neváhá si udělat legraci sama ze sebe. Podle ní by totiž nikdo neměl čekat, že mu náladu zlepší někdo jiný. Musí začít sám u sebe, rozsvítit své

vnitřní světlo a to pak šířit dál. Radost je podle ní naše osobní zodpovědnost. Na základě svých zkušeností je také přesvědčená, že to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat, je nechat život plynout. Intuice a synchronicity, náhody, které se nám dějí, tvoří příběhy a spolehlivě nás navigují tam, kde máme být. Stačí si jich začít všímat. Pak žijeme život plný malých zázraků, z nichž vznikají ty velké.

Říkáte, že zázraky může žít každý, kdo je na ně naladěný. Co je podle vás zázrak?

Zázrak mám spojený s myšlenkou, protože co nám proběhne v hlavě, to se pak klidně stane. I to lze považovat za zázrak a někdy se to může stát během vteřin. Něco vidím a řeknu si - "jé, to bych taky chtěla". Jenže co pak s tím, když to do mého života nepasuje.. (smích)

Chvíli jsem si s tím hrála, zkoumala to a "kouzlila" s tím. Pro sebe to nepoužívám, ale někdy si říkám, že jsem sem byla "nastrčená", abych ty malé zázraky lidem připomněla, aby je se mnou prožili. Každopádně je jisté, že se naše myšlenky, představy, obecně zhmotňují, tedy i to, co odmítáme, nechceme, jenže na to myslíme. Může to být tedy i nebezpečné. Proto si raději ani nic nepřeji, nechávám to plynout.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad ze svého života?

Odsuzovala jsem karty. V kadeřnictví mi jedna zákaznice vyprávěla, že se chystá ke kartářce. Já na to, že bych na výklad nikdy, opravdu nikdy, nešla, kartám že nevěřím. Pak mi přišla pozvánka na andělské posezení v Opočně. To mi znělo zvláštně, tak jsem se tam zašla podívat. A jen jsem vešla, povídají mi: "Vytáhnete si kartu teď a nebo až pak?"(smích)

To bylo to moje urputné - já si karty nikdy tahat nechci. Ale vrátím se asi o měsíc nazpět v čase. Nechala jsem si poslat svíčku a s ní mi přišlo poselství, že mám za zády anděla Zadkiela a jak jsem si na andělském sezení vytáhla kartu, byl na ní právě archanděl Zadkiel. A tohle já už počítám mezi zázraky, o nichž mluvíme. Na sezení proběhla i nějaká meditace, nicméně jsem byla rozhodnutá, že něco podobného už neabsolvuji. Po pár dnech jsem šla bruslit a dostala chuť na kávu. Měli ji tam v automatu, tak jsem prohledala kapsy, ale chyběla mi koruna. Bylo mi hloupé někomu si říkat a v tu chvíli mi prolétlo hlavou: "Koukni se na zem..." A tam ležela koruna, tak jsem jen poděkovala a dala si kávičku. Následně mi přišel zvací e-mail na další andělské posezení. Byl tak hezky napsaný, že jsem navzdory původnímu přesvědčení opět vyrazila. Na kartě, kterou jsem si vytáhla tentokrát, stálo: "Všichni vaši andělé vám prostřednictvím nalezených mincí dávají najevo, že jsou tady s vámi." Pak jsem přišla ke kamarádce, dělá v knihkupectví, a prý: "Baru, mám nové karty, vytáhni si." Zamíchala jsem je, už celkem odevzdaně, a ze 44 karet jsem si vytáhla archanděla Zadkiela. To už jsem si říkala, že mi to dává něco najevo a karty jsem si objednala také. Když dorazily, vytáhla jsem si jako první kartu Sny. Uložila jsem karty do kabelky a šla za známými do baru. Tam jsem je předvedla kamarádkám a vyzvala je, ať si také vytáhnou svou kartu. První zamíchala, vytáhla si - Sny. Šel kolem barman, zamíchal, vytáhl tu samou. Trvalo to asi půl roku, dělala jsem si čárky a 88 lidí si vytáhlo kartu Sny. Předváděla jsem to jako "kouzlo". (smích)

Tenhle příběh jsem vyprávěla zákaznici, která přišla se synem, asi patnáctiletým. Kluk měl otrávený výraz, ale jen do chvíle, kdy si jeho matka vytáhla z balíčku karet opět Sny. Matka ho vyzvala, ať si také jednu kartu vytáhne, a on souhlasil. Jak to řekla, prolétlo mi cosi hlavou, vzala jsem tužku a na papír automaticky napsala Nová láska. Netušila jsem proč. Zamíchal karty a vytáhl si právě tuhle kartu. Mlčky jsem mu ukázala, co jsem napsala na papír. Rozdýchávali jsme to asi oba.

Nabízí se otázka - ví člověk předem, že něco nastane, nebo se mu zhmotní, na co pomyslí?

Jsou věci, které dostaneme jako informaci a jsou určitě i věci, které si svým nastavením přivoláme. Mívám sny, které si raději nechci připustit. Zdálo se mi například, že jedu na sáňkách s mamkou. Dostaly jsme smyk, chytla jsem ji za nohu, abych ji ochránila, ale stejně se o cosi praštila do hlavy. Uteklo pár dní a mamka uklouzla a spadla. Obličej měla celý rozbitý.

Setkala jsem se po letech s kamarádkou, hodně si toho v životě zažila. Její syn měl jít na operaci srdce. Rok jim doma říkal, že umře. Nechal si vytisknout i parte s datem, i když to všichni kolem nebrali vážně. Operaci přežil, ale následné komplikace ne. Nemocnice pochybila, řešilo se i odškodné. Jak mohl její syn vědět, že zemře? Abych si do života nepřivolávala to špatné, naučila jsem se některé informace a zprávy vypouštět, nepřijímat. Jsou ale situace a děje, které nezměníme, jde o osudové zkoušky. Je na nás, jak je zvládneme, jestli na sobě pracujeme. Jisté je, že myšlenky jsou základ. Na co zaměřujeme pozornost, to roste, Věnujme ji tedy tomu, co máme rádi, co se nám líbí, dělejme si život hezký.

(zem)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2640300
DnesDnes700
VčeraVčera1013
Tento týdenTento týden4224
Tento měsícTento měsíc10249

Partnerské weby

apartman banner