0716ukladali 1Zimní spánek, neboli hibernace, je složitý fyziologický proces, který umožňuje některým živočichům přežít zimní období zcela bez příjmu potravy a vody. Předchází mu náročná příprava, kdy si zvíře musí udělat zásoby tuku a

vybrat vhodný, ničím nerušený, úkryt. Důvod, proč některá zvířata volí k přežití zimy spánek, není dosud přesně znám. Jedna z teorií tvrdí, že za vším stojí některé látky, které se v krvi takových živočichů nacházejí. Zatímco se běžně pohybuje tělesná teplota zvířat mezi 39 – 41 °C, v období spánku klesne na pouhou nulu. Z pozorování veverek se například zjistilo, že tělíčko se v jakési křeči stočí do klubíčka a veverka usne. Takto nehnutě leží i několik měsíců. Veškeré životní funkce jsou zpomalené, prakticky neznatelné. Jak je vůbec možné takový stav přežít, není nikdo zatím schopen úspěšně zodpovědět. K tak důkladnému spánku se ukládají například ježci, plchové, veverky, syslové nebo netopýři.

Záhada probuzení

Nejen zimní spánek vědce zajímá, ještě větší záhadou je probuzení. Zatímco by člověk k rekonvalescenci potřeboval dlouhé měsíce, probuzené zvíře je naopak okamžitě čilé a vydává se za potravou. Z pozorování je zřejmé, že zvíře během hibernace ztratí až polovinu své váhy. Výrazně se zmenšují svaly. Jenže před tím, než dojde k probuzení, za záhadných okolností začínají svaly opět růst. Tělo si z nějakého důvodu samo začne vytvářet bílkoviny a svalová hmota získává na objemu.

Neuvěřitelný objev

Španělští antropologové zkoumají již několik desítek let kosterní pozůstatky několika pravěkých lidí, nalezených v jeskyni Sima de los Huesos. Nachází se zde údajně pravěký masový hrob. Pozůstatky jsou staré více než 400 tisíc let a patří nejspíše neandertálcům. Kosti již vydaly nejedno tajemství, ale k těm největším patří fakt, že nesou známky hibernace. Vše nasvědčuje tomu, že růst kostí se vždy na několik měsíců zastavil. Vědci nemají jiné vysvětlení pro tuto odchylku, než že se pravěký člověk k zimnímu spánku také ukládal. I když se jedná o tvrzení troufalé, není vyloučené. S omezenými možnostmi, které pravěký člověk měl, a vzhledem k tomu, že se u spousty savců jedná o zcela přirozený jev, je možné, že se takto snažil zimu přežít. I když existuje spousta protiargumentů, není stále tato teorie zdaleka vyloučena.

Falešní spáči

Vysokoteplotní, tedy nepravý, zimní spánek mají medvědi. Ani tento spánek není pro vědeckou obec zrovna pochopitelný a tedy je stále předmětem zkoumání. Podařilo se ale zjistit, že medvěd si udržuje poměrně stálou tělesnou teplotu, tedy něco mezi 30 až 36 °C. Dalším překvapivým zjištěním je, že tkáň medvěda se chová naprosto stejně, jako u živočicha běžně hibernujícího. Po několikaměsíčním probuzení má sice medvěd naprosto běžnou tělesnou teplotu, ale tělo se ještě několik týdnů vyrovnává s velkou ztrátou energie. Orgány pracují sice normálně, ale jen z energetických rezerv, které mu po dlouhém spánku zbyly. Jak je možné, že se zvířata po zimním spánku probouzejí plná elánu, proč spí někdy jen napůl a další podobné otázky budou vědce trápit nejspíš ještě dlouho. Tou nejvíce vzrušující ale je, zda takto přežívali zimu i naši pravěcí předci.

Naďa Kučerová

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2672995
DnesDnes695
VčeraVčera950
Tento týdenTento týden1645
Tento měsícTento měsíc17887

Partnerské weby

apartman banner