0740tajemstvi 1V kostele svatého Benedikta na Hradčanském náměstí se ve zlaté vitríně nachází mumifikované tělo představené řádu karmelitek Marie Elekty. Tato řádová sestra, za svého života velmi hodná a zbožná žena, se narodila v roce 1605 jako

Kateřina Tramazzoli v italském městě Terni. Už ve 21 letech vstoupila do řádu bosých karmelitek. Podle záznamů v kronikách zemřela 11. ledna 1663 ve věku 58 let na těžký zápal plic a byla pochována v kapli svatého Eliáše ve Vojanových sadech. Vzápětí se kolem tohoto místa začaly objevovat různé nadpřirozené úkazy a jevy (světla, vůně květin), ba dokonce došlo i na zjevení samotné mrtvé jeptišky nebo nevysvětlitelné uzdravení. A tak se karmelitky rozhodly přesně za tři roky a jeden den po smrti Marie Elekty její hrob komisionálně otevřít.

Zázrak přesahující přirozené síly

Po odstranění víka rakve čekalo všechny přítomně velké překvapení – zatímco byl celý hrob zaplaven černou vodou a jeptiščiny šaty byly celé zplesnivělé, její tělo zůstalo zázračně neporušené. Hrob byl proto ihned po umytí těla octem a odvarem z bylin (to mělo způsobit pozdější ztmavnutí kůže) a umístění do větší rakve urychleně uzavřen. Zpráva o tomto božím zázraku se brzy rozkřikla po celé Praze, později i do Vídně a Říma. Na základě těchto zvěstí bylo nařízeno znovuotevření hrobky za vědeckým účelem. Sestavená lékařská komise z pražské Univerzity Karlovy v roce 1677 (tedy 14 let po Elektině smrti) konstatovala, že zázrak neporušenosti jejího těla stále trvá. „Tělo má kůži úplně zachovalou, barvu hnědou neboli kaštanovou a všechny údy ohebné, ze kterých prýští jakási tekutina vůně jasmínové. Kteroužto neporušenost považujeme jednomyslně za naprosto zázračnou a všecky přirozené síly přesahující,“ uvedla pak komise ve své závěrečné zprávě.

Důstojné místo pro jeptišku

Další zázrak spatřovali v tom, že když tělo po vyjmutí z rakve posadili do sklopeného křesla (kvůli lepšího transportu), zůstala její hlava pevně vzpřímena na krku, ačkoli podle záznamů z pohřbu museli mrtvé Marii Elektě zlomit vaz, aby se vešla do rakve, kterou vyrobili příliš malou. Proto byla také znovu pohřbena sedící důstojně v křesle. Jeptiščina mumie prostě dál odolávala mrtvolnému rozkladu, což bylo o to neuvěřitelnější, že byla pohřbena kompletně celá, tedy bez obvyklého vyjmutí všech vnitřních orgánů, bez čehož je podle expertů jakákoli mumifikace nemožná.

Záhada trvá

Někdo může namítnout, že tehdejší lékařská věda nebyla zdaleka na dnešní úrovni, aby odhalila skutečné příčiny tohoto zázraku, jako tomu bylo například u jazyka Jana z Pomuku. Jenže velmi podobné závěry učinila i další komise zkoumající mumii Marie Elekty, a to dokonce v našem tisíciletí. V letech 2003–2005 totiž zázrak zachování karmelitánčina těla zkoumala další komise z lékařské fakulty Univerzity Karlovy v čele se slavným antropologem, profesorem Anatomického ústavu, Emanuelem Vlčkem. Ten pouhý rok před svou smrtí konstatoval ve své zprávě: „Mumie sedí bez jakékoliv opory, hrudník je fixován v pevné pánvi. Horní končetiny jsou ohnuty v loktech a spočívají na klíně. Stehna vystupují vodorovně ze sedící pánve, bérce jsou v kolenech ohnuty v pravém úhlu dolů...“

V posudku podepsaném všemi členy vědeckého týmu se pak píše: „Komise považuje dochování mumie vzniklé přirozenou cestou za pozoruhodné a mimořádně vzácné. Zachovalost mumifikovaného těla Marie Elekty i po 340 letech od poslední oficiální odborné komise, vedené v roce 1677 profesorem Mikulášem Franchimontem, trvá.“ Záhada tak pokračuje dodnes...

Petr Blahuš

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2785565
DnesDnes983
VčeraVčera826
Tento týdenTento týden3683
Tento měsícTento měsíc15676

Partnerské weby

apartman banner

Zdraviapuvab