Theobroma Cacao - tento název dal kakau Carl Linné, známý švédský přírodovědec. Kakao bývá někdy označováno jako „pokrm bohů“. Legenda praví, že se semínka kakaovníku dostala na Zem

z nebeského ráje. Svého času byly kakaové boby platidlem. Za pouhých 100 bobů bylo možné koupit otroka.

Zdravá superpotravina

Odborníci řadí kakao mezi superpotraviny. Má specifickou chuť a obsahuje na 300 zdraví prospěšných látek. Patří mezi ně minerály (hořčík, železo, měď, chrom, zinek), vitaminy (včetně vitaminu C), vláknina a theobromin, v neposlední řadě také polyfenoly. To jsou chemické sloučeniny obsažené v rostlinách, jež působí jako antioxidanty, neutralizují nebezpečné volné radikály.

Kakao lze rozhodně doporučit v době chřipek a dalších respiračních onemocnění, je skvělou prevencí kardiovaskulárních chorob. Dále bylo ověřeno, že pozitivním způsobem ovlivňuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, je močopudné, pomáhá při astmatu, snižuje horečku. Preventivně působí i proti zánětům, křečím, rakovině a depresi. Pomáhá při anémii, zlepšuje činnost střev i žlučníku, reguluje nervový systém, aktivuje enzymy a stimuluje libido. Lze ho využít i proti zubnímu kazu, a to díky jeho schopnosti vyrovnávat kyselé prostředí v ústech. Obecně platí, že čím více je kakao hořké, tím lépe.

Něco málo z historie

V dávném Mexiku měli povolení pít nápoj z kakaových bobů pouze vyvolení, tedy vládci. Do Evropy se kakao dostalo až někdy ve středověku a zprvu bylo přijímáno všelijak. A to zejména pro svou specifickou hořkou chuť, která neměla s dnešním obecně prodávaným sladkým nápojem nic moc společného. Šlo o nápoj kořeněný pouze trochou vanilky a pálivými papričkami chilli, s vodou, nikoli s mlékem. Aztékové jím kdysi ošetřovali Španěla Hernána Cortése. Kakao vařili z fermentovaných a drcených kakaových bobů na horkých kamenech. Španělé ho nazývali „hořká voda“ a pokud ho ochutnali, už ho nechtěli. Udivovalo je, že indiáni považují kakao za dar z nebes. Ovšem takový Montezuma, aztécký vládce, si byl vědom jeho benefitů. Měl 200 manželek a tradovalo se, že denně vypil asi padesát šálků nápoje z kakaa, aby byl schopen splnit svou manželskou povinnost. Každý den prý obešel komnaty svých žen a žádnou nevynechal. A věřil, že právě kakau vděčí za své zdraví a sílu. Později Mayové, kteří pěstovali kakao od 4. století našeho letopočtu, začali do nápoje přidávat pepř s trochou divokého medu. V Evropě se kakao do obliby dostalo až někdy kolem 17. století, kdy se ve Španělsku začalo dochucovat a vznikla čokoláda.

Dochované recepty

V Evropě existovalo vícero receptů na kakao. Základní byl ale složen z následujících ingrediencí:
- 700 g kakaa,
- 750 g bílého cukru,
- 56 g skořice,
- 14 g hřebíčku,
- 14 g pepře,
- 3 vanilkové lusky.
Pro dochucení se doporučovalo přidat do výsledného nápoje špetku zrnek anýzu, ořechů, pižma nebo pomerančových květů.

K dalším zajímavým dochovaným receptům mimo jiné patřily…

+ Recept pro španělského krále Filipa II. pro posílení mužnosti (ze 16. století) - kakaové boby, voda, vanilkové lusky, černý pepř, med.

+ Recept pro krále Filipa II. pro posílení zdraví (tento recept pochází přímo ze záznamů dvorního lékaře) - smíchejte 50 % pražených kakaových bobů, 50 % jader jujuby a přidejte drcenou kukuřici, tedy posvátný klas Aztéků, dále přidejte černý pepř, med a případně chilli papričku, nové koření a květy mexické magnólie.

+ Španělský recept (ze 17. století) - kakaové boby, voda, med, vanilka, skořice, muškátový oříšek, med (nápoj byl podáván horký).

+ Francouzský recept (z 18. století) - kakaové boby, vanilka, skořice, muškátový oříšek, cukr, vařené mléko (to už byla v podstatě horká čokoláda).

+ Recept pro Marii Antoinettu (z 18. století) - kromě obvyklých přísad byl do nápoje přidán prášek z květů orchidej a dále pomerančové květy a mandlové mléko.

(xar)