Na severovýchodě od libanonského Bejrútu, v úrodném údolí Bikáa, stojí ve výšce 1 170 m n. m. chrámový komplex Baalbek. V dobách Římanů byl známý spíše jako Heliopolis (Město Slunce).

Stála tu pravděpodobně nejrozsáhlejší sakrální stavba, jakou kdy

Římané postavili – úchvatný Jupiterův chrám.

Chrám pro boha Slunce Baala

Počátky Baalbeku se datují do doby před 5 000 lety. Později si Féničané toto místo vybrali pro zbudování chrámu zasvěceného bohu Slunce Baalovi. Po smrti Alexandra Velikého roku 323 př. n. l. městu postupně vládli syrští Seleukovci a egyptští Ptolemaiovci.

Roku 15 př. n. l. se Heliopolis (tak město nazývali Řekové a Egypťané) dostala pod římskou nadvládu. V dalších třech stoletích byly za římských císařů vybudovány hlavní baalbecké chrámy zasvěcené Jupiterovi, Bakchovi a Venuši.

Monumentální a úchvatný Jupiterův chrám, dokončený roku 60 n. l., lemuje 104 žulových sloupů dovezených z egyptského Asuánu. Bakchův chrám byl postaven v průběhu druhého století a dnes je nejlépe zachovaným římským chrámem na světě.

V následujícím století byl pak postaven i kruhový chrám Venušin. Zdobí jej mušle, holubice a další symboly této antické bohyně lásky.

Místo básníků a malířů

Až do konce 4. století sloužily baalbecké chrámy jako poutní a bohoslužebné místo. V křesťanství začal význam města upadat a příchod islámu a osmanských Turků spolu se zemětřesením na počátku 18. století jeho rozklad a zánik urychlily. Dnešní Baalbek má asi 30 tisíc obyvatel. Silnice odtud vede do Bejrútu i do syrského Damašku. 

Arabští dějepisci popisovali baalbecké římské stavby již v 9. století, evropští cestovatelé se sem dostali v 16. století. První archeologický průzkum vedli Angličané James Dawkins a Robert Wood roku 1757, později pak francouzský badatel Louis-Francois Cassas v roce 1785.

V 19. století se Baalbek stal místem častých návštěv básníků, malířů a fotografů.

Světově unikátní záhadné trilitony

Jedna z velkých archeologických záhad se týká základních kamenů pod Jupiterovým chrámem. Ten stojí na plošině, které se říká Velká terasa. Vnější stěna této terasy je zbudována z obrovských, hladce opracovaných a dokonale sestavených kamenných bloků, z nichž každý váží okolo 400 tun. Na těchto blocích spočívá další vrstva balvanů, tzv. trilitonů. Každý z trojice balvanů tvořících triliton váží přes 900 tun!

Asi pět set metrů od velké terasy leží největší opracovaný kámen, který sem měl být také dopraven. Tento tak zvaný Kámen těhotných váží téměř 1 100 tun, což znamená, že je největším kamenickým dílem z jednoho kusu na světě.

Jde opravdu o záhadu, neboť z antického světa neznáme technologii, která by umožnila přepravu a přesné uložení takovýchto částí stavby. A navíc, ani jeden historický pramen nepřisuzuje položení těchto kamenů Římanům.

Někteří vědci došli k závěru, že by se stavba dala umístit do doby nějaké vyspělé ztracené civilizace. Tato odvážná teorie by vysvětlovala důvod, proč se Féničané a později Římané rozhodli postavit své chrámy právě v Baalbeku.

Ludmila Veselá

DODATEK

- Od roku 1945 zkoumají antické památky Baalbeku libanonští archeologové. Například vykopávky v okolí schodiště Jupiterova chrámu odhalily pozůstatky kolonády. Nedaleko Venušina chrámu byla objevena svatyně, která dnes nese název Chrám múz.

- V roce 1984 byly baalbecké chrámové stavby zapsány na seznam světového dědictví UNESCO.

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2500744
DnesDnes393
VčeraVčera645
Tento týdenTento týden3434
Tento měsícTento měsíc12090

Partnerské weby

apartman banner