To bylo slávy v rodném Kolíně, když se československá veřejnost v roce 1937 dozvěděla, že Jan Březina letí na severní pól. Stal se členem sovětské Papaninovy výpravy, která měla namířeno na místa dosud lidskou nohou

nedotčena. Za necelý rok nebyl mladý, tehdy čtyřiadvacetiletý, polárník letec a letecký mechanik již mezi živými a rodině zůstaly okolnosti jeho smrti na dlouhá leta zatajeny.

V osudných letech 1936 – 1938 se konaly procesy s tzv. zrádci a odpadlíky. Kolik lidí padlo tenkrát za oběť stalinským čistkám, o tom se dodnes vedou spory. Sibiřské gulagy byly přeplněny a některé paragrafy, podle kterých se se soudilo, definovaly pouhá „podezření“ z trestných činů. Co provedl mladý Jan Březina? S největší pravděpodobností nic, za co si zasloužil obvinění ze špionáže. Vadilo tehdejším sovětským orgánům, že byl cizincem? Vždyť jeho otec Václav, odborník na montáž obuvnických linek, odejel ve 30. letech minulého století do Sovětského svazu budovat tamní průmysl. Nebo nadějnému letci, absolventu leningradského leteckého učiliště, mohlo být vyčítáno, že se podruhé oženil s Čechoameričankou Josefou Sebastou?

Po úspěchu přišel šok

Papaninova výprava měla veliký úspěch, který byl zaznamenán i ve světě. Jan Březina obdržel vysoké sovětské vyznamenání - Rudý prapor práce - a odměnu 5 000 rublů. Zdálo se, že se před ním otevírá velká kariéra.

O tom, proč ho zatkli, můžeme jen spekulovat. On, člen elity sovětských pilotů - Stalinských sokolů - se 8. března roku 1938 ocitl v moskevském vězení a na vlastní kůži zažil, co je to krutý a nemilosrdný výslech. Špionáž „přiznal“. Následoval soud bez možnosti obhajoby. Na udělování milosti se v oněch časech „nehrálo“, natož aby měl odsouzený možnost odvolání. Jan byl zastřelen 16. srpna roku 1938, ale oficiální dokumenty udávaly, že zemřel ve vězení na zánět ledvin.

Otec Jana Březiny odjel do Československa na dovolenou v roce 1938. Nikdy už se nesměl vrátit, ostatně ani nikdy nezískal sovětské občanství. Jeho manželka a Janova sestra se ze Sovětského svazu vrátily až o 10 let později a přesně za třicet let se rodina Jana Březiny po velikém úsilí domohla Janovy rehabilitace. O tomto případu se však mohlo veřejně mluvit až po roce 1989.

Sloužil Jan Březina jako odstrašující příklad všem, kteří se do Sovětského svazu přistěhovali, aby se angažovali v rámci družstva Interhelpo, které pomáhalo svými zkušenostmi budovat socialismus? Odhalit pravdu o Janu Březinovi bylo nesmírně složité. Sovětské úřady až do roku 1989 dělaly vše pro to, aby údaje zkreslily. Mladý, vzdělaný a talentovaný letec, který měl budoucnost před sebou, přesně v duchu známého rčení činil čertu dobře a ten se mu odsloužil peklem.

LENKA STRÁNSKÁ

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2376769
DnesDnes496
VčeraVčera1027
Tento týdenTento týden6019
Tento měsícTento měsíc4198

Partnerské weby

apartman banner