Z hodin školního dějepisu si ji možná pamatujeme jako tu, která stála u zrodu ruského marxistického časopisu Jiskra a samozřejmě do něj přispívala. Stala se blízkou spolupracovnicí Lenina, ale později se přidala na stranu menševiků. Že však

protestovala proti říjnové revoluci, o tom jsme se neučili. Ani o tom, že málem zabila člověka. Věra Zasulič se narodila 8. srpna roku 1849 v ruské Michajlovce v rodině zchudlého šlechtice. Již fakt, že rodiče neoplývali majetkem, nebyl v tehdejším carském Rusku dobrý start do života. Zůstala jim jen jejich šlechtická hrdost. Bohužel, otec Věry zemřel, když jí byly pouhé tři roky, a matka dívku poslala k příbuzným na vychování. Rodina Mikuličů, kde Věra pobývala, byla zřejmě osvícená a dopřála dívce vzdělání v naději, že se bude moci v budoucnu živit sama. Po středoškolských studiích odešla sedmnáctiletá Věra do bohatého Petrohradu, ve kterém si našla místo jako úřednice.

Atentáty s čistým svědomím

Záhy ji však okouzlilo učení Marxe a Engelse a rozhodla se přispět svoji troškou do mlýna. Zatím jen učit negramotné tovární dělníky čtení a psaní. Seznámila se s revolucionářem Sergejem Něčajevem, a to se carské policii nelíbilo. Ve dvaceti letech byla zatčena a ve vězení setrvala čtyři roky. To ji však „nenapravilo“ a brzy po propuštění se v Kyjevě, kam se přestěhovala, seznámila s duchovním otcem všech anarchistů Michailem Bakuninem. Atentátům se také říká vraždy s čistým svědomím. A to Věra měla, když se rozhodla sprovodit ze světa petrohradského guvernéra Fjodora Trepova. Věřilo se totiž, že byl zodpovědný za surové zbičování politického vězně Alexeje Bogoljubova. A aby toho nebylo málo, její kolegyně Marija Kolenkina se rozhodla, že smrt si zaslouží i stání zástupce Vladislav Želechovskij. Tento atentát se nepovedl. Věra Zasulič byla o něco úspěšnější, Trepov byl kulkami vážně zraněn, ale přežil.

Revolucionářka a menševička

Věru čekal soud a šlo jí doslova o krk. Ovšem měla štěstí v podobě šikovného právníka, který proces oddaloval. Poté byla soudním tribunálem osvobozena a údajně ji odnesl ze soudní síně skandující a nadšený dav. Podle jiné verze uprchla do Švýcarska a soudu se nezúčastnila. Další verze hovoří o tom, že do Švýcarska se dostala až po osvobození. Ta se zdá být nejpravděpodobnější. Ve Švýcarsku se z Věry Zasulič stala opravdová revolucionářka. Seznámila se s Plechanovem a roku 1898 vstoupila do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Soulad ve straně netrval, jak víme z učebnic dějepisu, dlouho. Už o pět let později se rozdělila na menševiky a bolševiky. Věra se přidala k těm prvním a do Ruska se vrátila po revoluci roku 1905. Na svých postojích však nic nezměnila, a jak jsme již naznačili, říjnová revoluce se jí vůbec nelíbila. Věra Zasulič zemřela přirozenou smrtí roku 1919. V té době zuřila občanská válka, a tak možná Čeka (tajná policie) pozapomněla na revolucionářku, které se postavila na „špatnou“ stranu barikády. Anebo se jim zdála téměř sedmdesátiletá paní již málo nebezpečnou?

LENKA STRÁNSKÁ

Foto: Pixabay

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2505689
DnesDnes158
VčeraVčera590
Tento týdenTento týden3941
Tento měsícTento měsíc17035

Partnerské weby

apartman banner