Za pohanskou, či spíše novoplatónskou, filozofku je považována Hypatia, která se narodila v egyptské Alexandrii mezi lety 355 až 360 n. l. Jejím otcem byl řecký učenec Theón Alexandrijský, poslední správce alexandrijské knihovny. Hypatii učil matematiku a

astronomii, později se stala jeho spolupracovnicí a podílela se na sepsání některých otcových děl, jako byl například Theónůn významný komentář k Ptolemaiovu Almagestu. Mnozí učenci té doby soudili, že byla dokonce talentovanější než její otec. Dokázala zkonstruovat a zdokonalit astroláb (přístroj k určování zeměpisných souřadnic z okamžiků průchodů hvězd stejnou výškou), přístroj označovaný jako hydrometr, díky němuž bylo údajně možné měřit hustotu kapalin, a hydroskop k pozorování předmětů pod mořskou hladinou. Sestavila také astronomické tabulky s výpočty poloh planet. Pokročila daleko ve studiu kuželoseček, komentovala Diofantovy, Eukleidovy, Apolloniovy a Ptolemaiovy práce. Bohužel, žádné její dílo se nedochovalo.

Cestovala po řecké a římské říši a získávala další poznatky z matematiky, astronomie a filozofie.

Krásná a inteligentní rebelka

Podle záznamů historiků byla Hypatia nejen inteligentní, ale také neobyčejně krásná. Díky tomu měla spoustu nápadníků, které tvrdošíjně odmítala. Podle některých zdrojů se nikdy neprovdala, jiné prameny uvádějí, že jejím manželem byl jistý Ísidór. Vedla na svou dobu neobvyklý život. Působila ve veřejných věcech, byla nezávislá, praktická a ctnostná. Pohybovala se volně po městě a nerespektovala normy pro chování žen.

Asi v roce 400 Hypatia založila a vedla úzký okruh studentů z bohatých rodin, pořádala vědecké i filozofické přednášky. Studovala a učila díla Aristotela a Platóna, ale i ostatních filozofů. Přestože téměř všichni její studenti byli křesťané, ona sama byla ateistkou (bez vyznání). Byla však přesvědčená o tom, že se její učení s křesťanstvím velmi dobře doplňuje. Jejím známým žákem byl Synesios z Kyrenaiky, jenž se stal později biskupem v Ptolemaidě. Z jeho korespondence se mnohé dochovalo o Hypatii a jejím životě.

Mučednická smrt

Hypatia pořádala přednášky i pro veřejnost, na které chodili běžní lidé i představitelé města. V Alexandrii patřila mezi vážené a oblíbené osobnosti. Její současníci ji považovali za charismatickou učitelku a vážili si jejích znalostí a odbornosti. Přesto, když se k moci v Římě dostal její nepřítel Cyril Alexandrijský, ocitla se v ohnisku střetů mezi křesťany a pohany. Ani toto nebezpečí ji neodradilo od vyučování. Když jednoho dne projížděla městem, přepadl ji zfanatizovaný dav několika set Cyrilových křesťanských přívrženců. Útočníci ji vytáhli z vozu, strhli z ní šaty a odvlekli ji do budovy Caesareia, kde ji surově zavraždili. Hypatiino tělo roztrhali ostrými hranami rozbitých střešních tašek (podle jiné verze ostrými mušlemi) a na jiném místě spálili. Její dílo bylo zakázáno. Později sice došlo k vyšetřování celé události, ale případ byl odložen a vrazi nebyli nikdy potrestáni.

Hypatiinou smrtí definitivně zanikl a nebyl dále rozvíjen komplexní systém vzdělávání v Alexandrii a nejlepší studenti odešli do Athén.

V roce 2009 natočil Alejandro Amenábar film Agora, v němž se jako jedna z hlavních postav objevuje právě Hypatia.

(luv)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2425346
DnesDnes544
VčeraVčera732
Tento týdenTento týden544
Tento měsícTento měsíc20825

Partnerské weby

apartman banner