2640jihoceske 2Vesnička Holašovice je vzdálena asi 16 kilometrů od Českých Budějovic. Zdejší unikátní soubor budov ve stylu selského baroka ze sedmdesátých let 19. století tvoří jedinečný celek, který je od roku 1995 vesnickou památkovou

rezervací. V roce 1998 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vrcholné ocenění udělil vesničce o 140 obyvatelích Výbor světových památek na zasedání v japonském Kjótu.

Památkový soubor

V silné celosvětové konkurenci podpořila úspěch nominace skutečnost, že komplex budov tvoří živé a nezakonzervované společenství, sloužící k trvalému bydlení. Většina budov je soukromém vlastnictví. Usedlosti jsou rozložené po obvodu rozlehlé obdélníkové návsi o rozměrech zhruba 210 x 70 metrů. Záleží, ze kterého směru do Holašovic jedete. Neleží na hlavní komunikační trase a je třeba dávat pozor na silniční ukazatele. Každý, koho potkáte, vás dokonale nasměruje.

Byl zakladatelem Holas?

Celý areál zapsaný do Světového a kulturního dědictví lidstva tvoří 23 památkově evidovaných usedlostí, včetně stodol, chlévů, výměnků a dalších objektů. Jedná se o téměř zcela dochovaný systém jednotlivých usedlosti se štítovými průčelím s dochovaným štukovým dekorem - lidovým barokem. Po příjezdu do vesničky se rázem ocitnete ve druhé polovině 19. století. Podle názvu vesnice lze usuzovat, že asi v první polovině 13. století se zde usídlili Holasici, lid jejího šlechtického zakladatele Holase. První zmínka o Holašovicích je z roku 1263 a další, podstatnější z roku 1292, kdy vesničku daroval český král Václav II. spolu s dalšími několika okolními vesničkami cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. V jeho držení byla až do roku 1848, kdy v Čechách skončila robota.

S pytlem na zádech

Během staleté historie potkala vesničku řada pohrom. Za husitských válek se jako církevní cisterciácký majetek stala terčem útoku husitů. Na začátku 16. století  řádila v Holašovicích epidemie moru, kterou přežily jen dvě osoby - služka a čeledín. Oba se jako zázrakem zachránili a hrozná událost je spojila na další cestě životem. Holašovice zůstaly na delší čas liduprázdné. Představení cisterciáckého řádu se snažili dosídlit nejen je, ale i morem zdecimovaný kraj, z německých a rakouských vesniček, které byly v cisterciáckém držení. Usadily se zde celé rodiny, a po letech dostaly usedlosti do svého vlastnictví. Lidé sem přišli s pytli na zádech, ve kterých měli celý svůj majetek. Proto se i pozdějšímu německému obyvatelstvu začalo říkat „Pytláci.“

Připojení ke Třetí říši

Podle některých historiků je vylidnění Holašovic zasazeno do období třicetileté války. Holašovice zasáhla také II. světová válka. Podpis pod mnichovskou dohodou v září 1938 změnil hranice Československa, posunuly se do vnitrozemí a vesnička byla připojena k říšskému území. V roce 1946 se do Holašovic začalo vracet české obyvatelstvo.

2640jihoceske 3Nezapomeňte si zapumpovat

K unikátním „exponátům“ patří studny s dřevěnou pístovou pumpou nebo selský dvůr, který je rodinným selským sídlem od roku 1530. Nedaleko návsi, nad okrajem vesnice byl ze tří osmitunových balvanů postaven dolmen. Na kamenech, jako střecha světa, leží plochý balvan. Balvany jsou žulové, z kamenolomu v Blatné. Každoročně, o posledním víkendu měsíce července, se ve vesničce konají Selské slavnosti - typický staročeský jarmark tradičních i netradičních řemesel.

Text a foto: Petr Vokáč

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2425361
DnesDnes559
VčeraVčera732
Tento týdenTento týden559
Tento měsícTento měsíc20840

Partnerské weby

apartman banner