Noc ze třicátého dubna na prvního května dostala název podle dvou světců, kteří dle staršího církevního kalendáře slavili svátek prvního května. Oba byli apoštoly. Filip byl pohany ukamenován, protože je chtěl přivést ke křesťanství. Jakub, který se

stal prvním biskupem jeruzalémské církve, zahynul zásluhou farizejů pod jeruzalémskými hradbami. I když byl svátek světců přesunut na jiný den, s lidovými zvyky posledního dubnového dne nemá nic společného, přesto jejich jména z oslav nezmizela.

Tato magická noc patřila čarodějným rejům. Na návsi se pálily čarodějnice. Zvyk je zřejmě starší než neblahé čarodějnické procesy, které byly v oblibě na Moravě, ve Slezsku, posléze i v některých částech Čech. Občas se jednalo přímo o šílenství, které mělo daleko do nějaké rozumné oslavy. Teprve císařovna Marie Terezie tomu učinila roku 1756 přítrž. Za čarodějky byly považovány zejména staré ženy. Proč tomu tak bylo? Věřilo se, že existují dny, kdy mají nečisté síly větší moc než jindy. Platilo to hlavně o nočním čase z třicátého dubna na prvního května, kdy se tradovalo, že tyto ženy jsou obdařeny silou, kterou jim dodává samotný ďábel. Lid se proti tomu bránil zapalováním ohňů na vyvýšených místech. Postupem doby se z výročních ohňů stalo pálení čarodějnic, protože se říkalo, že filipojakubská noc je plná zla a divé ženy se scházejí na odlehlých místech k poradám, jak a komu budou škodit. Do dnešních dnů se v Čechách uchovala tradice pálení ohňů. Zapalují se i košťata, která se vyhazují do výšky, aby bylo vidět, jak čarodějnice létají na pometlu v povětří.  

(vít)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2501508
DnesDnes477
VčeraVčera680
Tento týdenTento týden4198
Tento měsícTento měsíc12854

Partnerské weby

apartman banner