Není snad žádné jiné rostliny, o kterou by byl ve středověku větší zájem než právě o mandragoru. Je nenápadná, zato však velice tajemná. Údajně má mít léčivou moc, ale získat ji není vůbec snadné, neboť je opředena čarovnou mocí. Chrání ji

údajně sám ďábel. Co je na tom pravdy?
O mandragoře, nebo také ďáblovu jablíčku, Satanovu jablíčku či pokřínu obecném, jsme mohli slyšet i ve známé české pohádce o Rudolfu II. Císařův pekař, kdy si sám císař zamanul, že chce elixír mládí. Právě jeho součástí je mandragora. Sám císař a alchymista Scott se vydávají mandragoru hledat. Nic ale není tak jednoduché.
Roste pouze pod šibenicí
Abyste mandragoru našli, musíte se vydat na šibeniční vrch, a to v pátek před východem slunce. Údajně vyrůstá z kapky moči muže pověšeného za krádež, nebo ze semena muže lámaného v kole. Největší moc má jen tehdy, svítí-li na ni Měsíc. Je vcelku snadné ji poznat, má velké zelené listy a bílé kvítky. Kořen je samozřejmě ukryt v zemi. Nedoporučuje se ho ale vytrhávat.
Řvoucí Satanovo jablíčko
Mezi alchymisty získala tato rostlina respekt již kdysi dávno. Lidé se jí bojí po celá staletí. Věří se totiž, že Satanovo jablíčko ihned po vytažení ze země spustí nelidský řev, který prý dovede člověka připravit o rozum, nebo ho dokonce zabít. Léta se mezi lidmi povídá, že je to proto, že v rostlině sídlí sám ďábel. Právě z tohoto důvodu údajně kořen nápadně připomíná lidské tělo. Varianta je tu ale i jiná. Rostlina se prý kdysi zoufale toužila stát člověkem, od té doby je prokletá. Sídlí v ní snad část zoufalé lidské duše? Je možné, že vše je způsobeno jen přeludy z halucinogenních látek, které mandragora obsahuje? A jak ji tedy získat?
Pro získání mandragory je prý nutné s sebou mít velkého černého psa, provaz a je nezbytné si zalít uši voskem. K ocasu psa se přiváže jeden konec provazu a jakmile je mandragora vykopána, přiváže se druhý konec lana k ní. Pes ji vytáhne, ale jejím řevem sám pojde…
Účinný lék i silné afrodiziakum
Již antický lékař Hippokratés s mandragorou experimentoval. Připravil z ní lektvar, který následně podával nemocným. Mnohým z nich se ulevilo, proto ho začal předepisovat zejména na potíže se zažíváním, konkrétně se žlučníkem. Římský filozof Plinius Starší zjistil, že po větších dávkách mandragory lidé usínají. Z toho důvodu ji začal využívat jako uspávací prostředek.
Staří Řekové věřili, že pokud kořen namočí do vína či octa, vznikne velice silný elixír lásky, který vzbudí nesmírnou touhu. Ženy měl kořen mandragory ochránit proti neplodnosti, proto ho sušený nosily na krku. Na stěnách v domě mandragora nesměla chybět. Věřilo se, že odhání zlé duchy. Její další využití bychom našli v mastích proti bradavicím, ve vykuřovadlech při vyhánění ďábla, v odvarech proti vředům a zánětům.

Jak to tedy s mandragorou je? Je léčivá nebo nebezpečná? Asi podle toho, komu se dostane do rukou…
Caroline Kornelová

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2473756
DnesDnes97
VčeraVčera548
Tento týdenTento týden97
Tento měsícTento měsíc5386

Partnerské weby

apartman banner