Andělské zjevení
Dne 30. září 2012, byla to neděle, se k večeru přes Prahu přehnala bouřka. Ještě na východě doznívala, nad Malešicemi byla duha a mrak se sunul do Polabí. Obloha již byla čistá, vymytá, bez jediného mráčku. Slunce se chýlilo k západu. Bydlím na sídlišti nad ZOO, mám výhled na celé střední Čechy. Zhruba v půl sedmé večer jsem šla vynést odpadky, vzala jsem s sebou psa. Jen s vodítkem a klíči. Přišlo mi líto, že byl venku tak krátce, vydala jsem se s ním tedy na vyhlídku k Bohnicím. Vraceli jsme se zpátky, bylo kolem sedmé, náhodou jsem se podívala nahoru. Na jihozápadě, na čistém nebi, stál obrovský anděl tvořený mraky a světlem! Chtěla jsem si ověřit, že mě neklame zrak, ale kolem nebylo ani živáčka. Zalitovala jsem, že u sebe nemám mobil. Jen jsem na to zírala a snažila si vtisknout do paměti každičký detail. Hlava mírně pootočená doleva, kratší tmavé kudrnaté vlasy, rovný nos, kolem záře. Připomínal řeckou sochu. Malý, kulatý výstřih, plochý hrudník, rozšířené rukávy. Sukně od pasu dolů byla plisovaná, nohy vidět nebyly. Náš dvanáctiposchoďový dům byl proti němu jako krabička sirek. Vzalo mi to dech, a potom – to plisování! Natahoval ke mně pravou ruku, nevím, zda mi ji podával, nebo to bylo ochranitelské gesto, či mi žehnal. Výjev připomínal svatý obrázek – dvě děti nad propastí a nad nimi anděl je chrání. Levou rukou tiskl k tělu drnkací nástroj, vypadalo to jako banjo nebo mandolína, ale s velmi dlouhým krkem. Napadlo mě, že bývají zpodobňováni s hudebními nástroji, ale spíš bych čekala harfu nebo trubku. Pravé křídlo tělem zakrýval, nad levým ramenem byl vidět oblouk křídla, úplně nahoře dvě odchlíplá peříčka. Něco tak nádherného, dokonale vypracovaného, to přece nemůže být jen výtvor přírody! Došla jsem k domu, vyjela nahoru, popadla mobilní telefon, nastavila focení a běžela na balkon. Nebe bylo úplně čisté, bez mráčku. Zvěčnit se nechat nechtěl…
Jindra Č., Praha

Řecký zázrak
Jezdím ráda na dovolenou do Řecka, pod Olympské pohoří, které se táhne v délce 40 kilometrů. Ať už je to oblast Katarina nebo jižnější Leptokaria, líbí se mi tam. Na obou rivierách je překrásný výhled na horu Olymp. Ta je vždy jiná, podle počasí, které právě panuje, ale vždy je krásná. Když za ní zapadá slunce a ozařuje vrcholek, je to velký zážitek. A výlety po okolí také stojí za to. Vedle oblasti Katarina je Parálie, kde mají překrásný pravoslavný kostel a zpívání tam je nezapomenutelným zážitkem. Jižněji od Leptokarie je místo na silnici, kde je anomálie v lokalitě Livithra. Průvodci sem vozí turisty k úkazu, nad kterým lze jen žasnout. V tom místě je na silnici obrácený směr pohybu předmětů. Tedy vše se tu kutálí a pohybuje do kopce. Položíte například na zem láhev plnou vody a ona se kutálí vzhůru do kopce sama, bez dotyku. I odbržděný autobus se pohybuje samovolně do kopce. Stojí za to vidět to na vlastní oči.
Hana B., Brno

Telepatické spojení?
Před lety jsem absolvovala kurz transcendentální meditace. Vedl ho jistý Ind, profesor univerzity. Provázela ho jeho tlumočnice, byla to doktorka a kandidátka věd. Po celou dobu kurzu jsem cítila podivné napojení na Inda. A i on se nacházel často v mé blízkosti. Kurz mi hodně dal do života. Když skončil, asi po 3 dnech nečekaně přišel Ind na návštěvu. Pozvala jsem ho dál a sedli jsme si za stůl. Chvíli jsme byli ticho, ovšem pak jsme spolu začali plynule hovořit. Mluvili jsme spolu přes hodinu, dodnes si přesně pamatuji o čem. Vybavuji si každou svou otázku i jeho odpovědi, přesto dodnes nevím, jakou řečí jsme spolu komunikovali. On neuměl slovo česky a já zas anglicky. Napadá mě jediné vysvětlení, že jsme mluvili každý po svém a telepaticky jsme si to překládali. Je to možné? Má pro to někdo nějaké vysvětlení?
Čtenářka D. P., Plzeň

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2503711
DnesDnes510
VčeraVčera706
Tento týdenTento týden1963
Tento měsícTento měsíc15057

Partnerské weby

apartman banner