Ptačí prokletí?
Když zima opouští svůj trůn a nastává jaro, ptáci jsou první, kteří lidem zvěstují tuto příjemnou roční změnu. V biblickém příběhu hraje důležitou roli bílá holubíce, která přináší na palubu Archy zelenou větvičku na důkaz, že povodňová vlna opadá. Pro všechny, kteří věří na anděly, jsou ptáci kroužící jim nad hlavami zvěstí, že jejich strážní andělé jsou po jejich boku. I pírko náhodou nalezené na cestě může nám říci: „Nezoufej, člověče, tvé modlitby se plní, ale vše se odehrává podle božího načasování.“ Labutě jsou symbolem věrnosti a dvě hrdličky symbolem pravé čisté lásky. Bájný pták Fénix je symbolem znovuzrození, neboť legenda praví, že vzplane, promění se v popel a poté se opět zrodí. Ptáci jsou pro někoho též symbolem nespoutanosti, svobody atd. Ale co se stane, když bezdůvodně pohrdáme divokým ptactvem a zabíjíme? Napovědět nám může tato skutečná událost, která se odehrála u nás v Oldřichovicich ve druhé polovině 20. století. V té době žil jeden postarší muž nad Trkou a měl zvláštního koníčka - střelbu. Vždy do krmítka nasypal zrní a čekal ukrytý za oknem, kdy přiletí ptáci na zob. Když se ptactvo slétlo, aby se posilnilo, on ptáčky ranami ze vzduchovky všechny postřílel. Takto se bavil několik let. Jednou ale sousedka toho kruťase varovala: „Ty jednou budeš za své jednání hrozně potrestán!“ Ale muž se jen smál, že si vymýšlí hlouposti. Ani ne za rok onemocněl, dostal silnou cukrovku. Nic si z toho nedělal a do ptáků střílel dál.
Po čase šlápl na rezavý hřebík, který se mu zapíchl do prstu na noze. Rána se nehojila, po čase mu prst museli lékaři amputovat. Jenže kvůli silné cukrovce se mu ani rána po amputaci nehojila. Po půl roce přišel o celou nohu. I přes zdravotní komplikace si muž nedal říci a do ptactva zase střílel, až jednoho dne náhle zemřel. Byla to jen náhoda, nebo byl nejprve varován a posléze potrestán za své činy? Většina lidí kolem to brala jako jeho zasloužený trest.
Dagmar N., Oldřichovice

To byli skuteční odborníci…
Třicet let jsem spolupracoval s „bábou radnickou, Boženou kamenickou, bábou z Tymákova atd. Stále stejná osoba. Znají ji někteří minulí i současní vysoce postavení činitelé, s nimiž jsem se u ní diskrétně setkal (Havel, Gott…). Aby „bábu“ za minulého režimu znemožnili, přinesli jí například k diagnóze přisluhovači komunistů kozí moč. Ale jen jim řekla, že léčí lidi a tu kozí moč si mohou strčit kamsi, nebo si ji vylít na hlavu. Pohybové potíže posílala ke mně, pracoval jsem v lázních, ostatní interní záležitosti léčila sama. A co třeba takový páter Ferda! Všude se uvádí, že se narodil na Spáleném Poříčí. Ale není to pravda. Narodil se výjimečným rodičům na samotě zvané „ovčín“, asi 2 kilometry od Spáleného Poříčí. Slovo „ovčín“ je skoro zavádějící. Byla to stáj u výstavního domu. Dostal se mi do rukou pacient z Dubrovniku, mladý, 22 let mu bylo, Goran se jmenoval. Tři roky ho trápila bolest hlavy. Považoval jsem to za banální záležitost, byl jsem přesvědčen, že je problém na krční páteři. Ale to byla chyba, série masáží nepomohla. Na dotazy, zda neměl nějaký úraz, havárii, pád z kola a podobně odpovídal záporně. Jeli jsme k páterovi. Ten ani Gorana neviděl a po 10ti minutovém přemýšlení mi řekl, že mi Goran neřekl pravdu. Před 3 lety měl úraz hlavy a třetina mozku nefunguje, jak má. Že mu mám tři týdny dávat zábaly na noc (cibule, česnek a další přísady, bylo jich hodně). A věřte nebo ne, za tři týdny bylo po bolesti!
Jindy zase mladou herečku plzeňského divadla sužovaly migrény. Chodila za odborníky, ale nepomohlo to. Tak jsem ji také vzal do Sušice za páterem Ferdou. Ten se zase dlouze zamyslel, díval se kamsi přes mé rameno do dáli a povídá mi: Ta paní, co ji máte v autě, má dlouhodobé migrény z toho, že nesnáší zelenou barvu a přitom má doma zelené závěsy, koberce, potahy a jiné věci. Na zpáteční cestě jsem jakoby „dostal chuť na kafe“ a nahlas přemýšlel, kde se zastavit. Dostal jsem pozvání a ejhle! V obývacím pokoji bylo opravdu vše zelené. Tak jsem té herečce řekl, že je velice krásná a milá, také moudrá, ale z té záplavy zelené kolem mám divný pocit, že nevím, jak to vyjádřit. Stačilo málo a paní mi prozradila, že jí také nesedí, jen to asi potřebovala od někoho slyšet. Během krátkého času nahradila zelenou světle červená barva a paní byla bez potíží.
Než šel do důchodu, pracoval jistý muž u dráhy na úseku jízdy. Byl sám a doma spal málokdy, přespával tam, kde vlak končil. V důchodu mu pak začaly velké potíže - trápila ho nespavost, točení a bolesti hlavy. Přičítal to nečinnosti. Vzal jsem ho do Sušice a co jsme zjistili? Pán bydlel nad kotelnou a z komína mu někde škvírkou slabě kouř táhl do bytu. Bylo to těsně v rohu u podlahy… A tak bych mohl dlouho pokračovat. Tohle byli skuteční odborníci, kterým nešlo o peníze, odmítali je naopak s tím, že slouží Bohu. Teď se roztrhl pytel s podvodníky s drzým čelem. Ke mně pak chodí lidé, abych „kumšt těch všeumělců“ napravoval. Mívají na stolku někteří sklo a pod ním abstraktní obrázky. Na sklo naškrábou hlavičky ze zápalek a vedle postaví hořící svíčku. Přijde za nimi nějaký nebožák a oni rukou jezdí po těle této oběti, následně přejedou dlaní po skle a pak nad svíčkou si jakoby mnou a očišťují ruce a říkají: „Vidíte, to špatné, co jsem z vašeho těla dostal, stravují pekelné plameny…“
Josef M., Rokycany

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2501517
DnesDnes486
VčeraVčera680
Tento týdenTento týden4207
Tento měsícTento měsíc12863

Partnerské weby

apartman banner