Zpočátku se ještě uplatňuje mírná hromniční zima s možností oblevy, která se vztahuje k Hromnicím (2. 2.), ale později přebírá vládu nad povětrností zase valentinská zima. Z dalších pranostických dnů tohoto času si připomínáme svatého Blažeje (3. 2.), svatou

Veroniku (4. 2.), svatou Agátu a Hátu (5. 2.) a svatou Dorotu (6. 2.). Když se ohlédneme za teplotními rekordy, zjistíme, že k nejteplejším počátkům února patřily z poslední řady let roky 1990 a 2004. Dne 8. února 1990 vystoupila rtuť teploměru v Českých Budějovicích až na 17 stupňů Celsia. Počátkem února 2004, po předchozích mrazech a sněhu, nastalo prudké oteplení, takže se teploty na mnoha místech vyšplhaly na 12 až 14 stupňů nad nulou, v Teplicích dokonce až na 17 stupňů Celsia. Z chladných teplotních rekordů si připomeňme zejména rok 1830, kdy pražské Klementinum zaznamenalo 2. února minus 24,1 a 4. února minus 24,6 stupně Celsia. Při dlouhodobém teplotním rozboru počasí, které panovalo 8. února, dospěli meteorologové ke zjištění, že pro tento den se v 60 procentech vyskytují teploty od nuly do +7 stupňů Celsia, v 15 procentech nad 7 stupňů Celsia a pouze ve 25 procentech nastávají mrazivé teploty.

Ačkoli je řadou pranostik měsíc únor vítán jako určitá předzvěst jara, nemohlo lidovým pozorovatelům uniknout, že v určitých letech u nás právě v tomto měsíci zima vrcholí. Podle lidové meteorologie krutě studený únor následuje po roce, ve kterém se vyskytovalo mnoho much, střečků, sršánů a urodilo se množství chmele, žaludů, trnek, šípků a peckového ovoce. Únorovou zimu též ohlašuje, když vřes krásně kvetl a divizna odkvetla až do samého vrcholu, pokud na podzim ptáci patřili k tučným, když panovalo velmi parné léto.

V našich přírodních podmínkách se únor jako celek zařadil ve 30 procentech případů k vůbec nejchladnějším měsícům roku. Výskyt nejstudenějších a mrazivých únorů bývá podmíněn rozšířením arktických vzduchových hmot do našich mírných zeměpisných šířek, k čemuž dochází zejména za anticyklonálních situací vysokého tlaku vzduchu. Leží-li před příchodem tlakové výše u nás navíc sníh, mohou někdy teploty klesnout až velice drasticky. Právě na tuto krajní možnost upozorňuje velká skupina únorových pranostik: "Po lednu nepřichází jaro, ale pouze další zimní měsíc únor. Únor - zimy úmor. Vánice a metelice v únorový čas - neopustí nás. Kdyby únor mohl, umořil by mrazem v krávě tele a v kobyle hříbě.“

Únor je sice nejkratším měsícem roku, ale přesto může způsobovat mnoho těžkostí a potíží. Podle mínění dávných zapisovatelů počasí formou pranostik by však měl únor zůstat raději převážně mrazivým se sněhovou pokrývkou: "Únor bílý - pole sílí. V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med. Únorová voda - pro pole ještě škoda. Třeskutá zima v únoru naplňuje později komoru."

Někdy si únor může už hrát na jaro a chovat se podle toho dokonce tak nápadně, že bývá příjemnější než následující březen. Zkušené pranostiky však před předčasným teplem varují: "Když únor vodu spustí, březen ji zase ledem zahustí. Pokud je v únoru teplo, šetři sena, neboť jaro přijde pozdě. Teplý únor - studené jaro a teplé léto. Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen hlavně v noci. Mírný a jasný únor je zlým znamením pro jaro. Přináší-li nový Měsíc deště, bude pršet celý měsíc ještě.“

Hromniční oteplení, které začíná na přelomu ledna a února, probíhá často až do 6. února. Z pranostik tohoto období lze ještě pocítit náznaky chtěného předjaří: "O Hromnicích (2. 2.) sníh, na jaře déšť. Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro. Přejdou Hromnice, konec sanice. Tmavé Hromnice - sedlákova radost, jasno-li ale, potom sněží ještě dost. Pošmourný Hromnice - sedlákům milý velice. O Hromnicích zamračeno - sedlákovi pomoženo. Na Hromnice chumelice - netrvá pak zima dlouho více. Na svatého Blažeje (3. 2.) kamínek se ohřeje. Na svatého Blažeje pije skřivan z koleje. Svatá Dorota (6. 2.) rozdává ptáčatům písničky. O svaté Dorotě uschne prádlo na plotě."

Jarně laděné výroky však obvykle nemívají dlouhého trvání. Jedna z pranostik též upozorňuje: "Přejdou-li Hromnice, mráz čeká nedaleko." Právě tak i některé další pranostiky připomínají, že při mírnější zimě se můžeme snáze dočkat vydatné sněhové nadílky: "O svaté Veronice (4. 2.) bývá ještě sanice. Svatá Agáta (5. 2.) bývá na sníh bohatá. Na svatou Dorotu odmeť sníh od plotu. Svatý Radko (7. 2.) na poli hladko." V polovině první únorové dekády v našich přírodních poměrech v dlouhodobém průměru nastupuje období tuhé únorové zimy, jejíž první část se nazývá zima valentinská: "Háty a Agáty (5. 2.) nafouká za všechny záplaty. Svatá Dorota - sníh nebo slota. Svatá Dorota sněhem zametá. Svatá Dorota v rychlém běhu přináší nejvíce sněhu."

PAVEL KOVÁŘ

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2473748
DnesDnes89
VčeraVčera548
Tento týdenTento týden89
Tento měsícTento měsíc5378

Partnerské weby

apartman banner