Od 28. května do 3. června 2011. Celý námi sledovaný čas na přelomu května a června zcela zapadá do fortunátského suššího období, jehož patronem je svatý Fortunát (1. 6.). Fortunátské sušší období se v dlouhodobém průměru dostavuje s pravděpodobností až 70 procent od posledních dnů května a trvá přinejmenším až do Medarda (8 .6.). V některých letech se pak suc hé počasí může zásluhou málo pohyblivé či stacionární tlakové výše prodloužit až do poloviny června. Tento většinou suchý čas byl dříve pozorně sledován především zemědělci. To proto, poněvadž v našich přírodních podmínkách přestává být v průběhu jara a podletí hlavním omezujícím faktorem rostlinné produkce teplota a umocňuje se stále více hlavně vláhové zajištění rostlin. Nedostatek vláhy v tento čas se pak vždy nepříznivě odrážel především na výnosech ozimů, jařin a pícnin. Pranostiky z podletí jsou proto nejenom výsledkem výstižných odhalení meteorologických zákonitostí našimi předky, ale také odrazem často až existenčně velmi svízelně získaných hospodářských zkušeností.

Zejména četná rčení z přelomu května a června se proto u nás hodně zabývá srážkovými poměry obou měsíců a snaží se naznačit nejen její další vývoj, ale rovněž prospěšnost i negativní vlivy s ohledem na očekávanou úrodu v nejrůznějších oblastech: "V květnu i kdyby pršelo třeba denně, nic zlého se neděje. Májové vlažičky - poroste chleba i travičky. V máji vhko a deštivo - výhledy na dobrou úrodu. V květnu věrtel deště - hrstka bláta. Bouřce v máji "nazdar" volají. V květnu-li hrom se ozývá, v červnu zřídka mrholívá. Hřmí-li hodně v květnu, vyhrál sedlák sázku. Hřímá-li v červnu - zvede se obilí. V červnu blýská-li se, hřímá, rolník spokojeně dřímá. Kolik bylo mlh v březnu, tolik se dostaví bouřek v červnu. Když na přelomu května a června vydatně prší, vydaří se dobře letní úroda. Hodně bouřek a lijavců začátkem června - množství plodin nadělení."

Patronem suchého počasí koncem května a počátkem června je sv. Fortunát (1. 6.). Tento světec působil jako kněz v severní Itálii, kde proslul svou dobročinností. V pranostikách však vyjadřuje nedostatek vláhy a prospěšnost deště i bouřek: "O svatém Fortunátu, kapka deště má cenu dukátu. O svatém Fortunátu nebo též o svatém Nikodému (rovněž 1.6.) obvykle panují sucha.Pěkné počasí toho dne slibuje úrodný rok. O Fortunátu hřímání - úrodu přihání."

Za teplých a slunnách dnů se lidé rádi na svých chatách, chalupách, zahradách, ale také už u vodních ploch vystavují dlouhodobému slunění a opalování. Všechny takové je však třeba důrazně varovat, neboť ozónová vrstva výrazně zeslábla a škodlivé ultrafialové záření více než kdy jindy ohrožuje lidské zdraví. Už totiž na jaře slunce opalovalo a spalovalo právě tak jako v létě. Je proto třeba se před přímým sluncem přiměřeně chránit. Hlavním důvodem toho je rekordní úbytek ozónu, který zaznamenali meteorologové nad Arktidou, kde ochranná ozónová vrstva ubyla o 40 procent. V minulých letech i při velkých úbytcích se jednalo doposud maximálně o 30 procent. Toto zeslabení pak svými okraji ovlivňuje i střední Evropu.

Úbytek ozónu nad Českou republikou patřil například v dubnu 2011 dokonce k největším za posledních 50 let. Opalování je tedy letos mimořádně nebezpečné zejména pro určité typy osob a ten, kdo se proti němu nebude nijak chránit, velice riskuje své zdraví. Ohroženi jsou zejména lidé, kteří pracují ve volné přírodě na přímém slunci. Odborníci proto radí nevycházet za slunných dnů bez opalovacích a ochranných krémů, bez slunečních brýlí a pokrývky hlavy. Nadměrné opalování může vést nejen k předčasnému stárnutí kůže, ale zejména se podílí na vzniku kožních nádorů, ale i dalších druhů rakoviny. Nejvíce ohrožené jsou malé děti. Kojenci by prakticky neměli vůbec přijít do styku s přímým sluncem. Děti v předškolním věku by rovněž měly používat tu nejvyšší možnou ochranu.

Podle odborníků tuto extrémní situaci v úbytku ozónu způsobilo hned několik faktorů. Především se jedná o pokračující klimatické změny. Letošní zima byla v oblasti severního pólu mírnější než jindy, ale ve výškách stratosféry od 15 do 20 km zase naopak klesaly teploty až k mínus 80 stupňům Celsia. Nízká teplota spolu se zbytky velkého množství látek narušujících ozónovou vrstvu - což jsou již nepoužívané freony, totiž stratosférický ozón rozkládají. Lidé mají obvykle radost z pěkného a slunného počasí.Navíc se nacházíme v době nejdelších dnů, kdy slunce svítí víc než 16 hodin. Avšak nesmíme zapomínat, že všeho moc škodí. To platí i pro sluneční paprsky, které nyní zdraví víc škodí než prospívají.
PAVEL KOVÁŘ
 

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2379528
DnesDnes429
VčeraVčera957
Tento týdenTento týden2326
Tento měsícTento měsíc6957

Partnerské weby

apartman banner