Celé námi sledované období se nese ve znamení, které lidová meteorologie označila jako josefskomariánské jaro. Dvacátého března si také připomínáme astronomické zahájení jara, které u nás začíná ráno v 6 hodin 14 minut středoevropského času. K významným pranostickým světcům nyní patří svatá Gertruda (17. 3.), svatý Josef (19. 3.) a svatý Jáchym (20. 3.).
Jaro je pro svou příslovečnou křehkou zranitelnost a opojnost vždy naplňovaného vítězství jednoznačně označováno za nejkrásnější období v roce. Právě tak i u moderního člověka pouhé vyslovení tohoto jména navozuje směsici těch příjemnějších životních pocitů, uvozovaných určitým očekáváním. Očekáváním na vesnou prostoupené teplé dny a probouzející se novou obnovu. Pro své pronikavé vazby k přírodnímu času tak bylo jaro právem našimi předky spojováno s opravdovým začátkem roku. Proto také původně rok začínal březnem, a teprve až mnohem později se jeho začátek přesunul na leden.

V současném občanském životě doznalo největšího rozšíření tzv. astronomické vymezení jara. Rozumí se jím časový úsek od jarní rovnodennosti, který začíná buď 20. března, jako třeba letos, nebo 21. března. Určitou výjimku zde pak tvoří roky 1796 a 2044, kdy astronomické jaro připadá už na 19. března. Nesoulad dění v přírodě s astronomickým vymezením jara podmínil však i v řadě současných přírodovědných oborů pro toto roční období určité úpravy v datování. Zcela zvláštní členění roku používají bioklimatologové. S ohledem na bioklimatický rytmus, průběh a povahu fyziologických procesů v lidském organismu zahrnuje tzv. biologické jaro období již od 16. února do 31. května. V zemědělství má pak značný význam aktuální vymezení jara. Počátek vegetačního jara je tak dán nástupem dnů s průměrnými teplotami vyššími než 5 stupňů Celsia a jeho ukončení je stanoveno průměrnými denními teplotami kolem 15 stupňů Celsia. Vymezuje-li se počátek a konec vegetačního období jara na vzestupné části křivky dlouhodobého ročního chodu průměrných denních teplot, získá se pak klimatické vegetační jaro, které se v jednotlivých konkrétních letech i místech liší. Tak třeba ve výškách kolem 200 metrů nad mořem je jeho nástup 30. března, ve 400 metrech 8. dubna a v horských oblastech kolem 700 metrů až teprve 16. dubna.

K velmi významným patří fenologické vymezování jara. To u nás začíná rašením srstky obecné (angreštem) a končí rozkvětem bezu černého. Pro časné fenologické jaro je charakteristický rozkvět břízy, dále květ třešně, višně, hrušně až všeobecné olistění břízy bradavičnaté. Pro plné fenologické jaro je příznačné rozvití listů buku a jasanu, květ šeříku, střemchy, kaštanu koňského a jeřábu. Netřeba se proto divit, že naši předkové zaznamenali dlouhou řadu jarem provoněných pranostik: "Jaro krásné, všem tvorům spásné. Zima je trýzeň, jaro je přízeň. Jaro je krásné, leč hladové. Kdo na jaře otálí, v zimě zapláče. Právě na jaře mysli na zimu. Jaro lenochy nechválí, ale pracovité velebí. Jaro nám otcem i mátí, kdo nasil, bude mu zráti."
Mnoho pozornosti si v pranostikách vysloužily jarní deště: "Jarní déšť tráví sníh. Jarní déšť slouží, podzimní souží. Jarní déšť zazelení, letní jako když pohnojí. Na jaře tři dny déšť - tři hodiny bláto; na podzim tři hodiny déšť - tři dny bláto. Jarní deště vody kalí. Jarní déšť je pro rostliny, podzimní pro prameny. Jestli kometa zjara ukáže se nebo fochrování (polární záře), lze očekávat suchý rok. Vlhké jaro přivádí chladné léto."

Jedna z posledních zimních pranostik připadá na svatou Gertrudu (17. 3.): "Mrzne-li ještě na sv. Gertrudu, bude mrznout celý měsíc. Mrzne-li na sv. Gertrudu, můžeme se dočkat ještě čtyřiceti ranních mrazíků." K ukončení zimního období se traduje řada pranostik na Josefa (19. 3.): "Nenajde-li led Matějova pila (24. 2.), najde ho Josefova širočina. Na svatého Josefa když jest krásný čas, nastane úrodný rok. Svatý Josef přichází na led s velkou sekerou. Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou. Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou. Svatý Josef rovná vodu. Na svatého Josefa i pluh vdovy vyjíždí na pole. Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku. Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude zase hojně vařiva a trávy." Pod označením vaření nebo vařiva se dříve rozumělo zelí, kapusta, květák, kedlubny, tuřín, řepa, mrkev, vodnice, cibule, později i brambory a někdy též hrách, čočka, bob a fazole.

Pranostiky, které se vztahují ke sv. Jáchomovi, připomínají konec zimy i další možné oteplení: "Na svatého Řehoře (12. 3.) v kožichu je ještě předobře, na svatého Jáchyma však už ne tak docela. Na svatého Jáchyma skončila se už zima. Věc je to téměř už jistá, že se po sv. Jáchymu jarní povětří chystá."
PAVEL KOVÁŘ

 

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2474833
DnesDnes581
VčeraVčera593
Tento týdenTento týden1174
Tento měsícTento měsíc6463

Partnerské weby

apartman banner