Za jedno z nejpochmurnějších míst u nás je pokládán hřbitov v Bohnicích. Na poměrně malém místě je pochováno kolem pěti tisíc lidí, převážně pacientů z bohnické léčebny.
Leží prý až ve třech vrstvách na sobě, aby se sem vůbec vešli. Leží zde i násilníci a vrazi. Lidé tu mají zvláštní pocity, některé z nich popisují jako nepříjemný tlak na hrudi.
Chmurné spočinutí pro nepohodlné
Léčebna v Bohnicích byla založena v roce 1903, hřbitov vznikl o několik let později. Jako první zde byl pochován malý, teprve jedenáctiletý chlapec František Janovský. Následovalo tisíce dalších.
Blázinec v Bohnicích patřil mezi největší zařízení svého druhu v Evropě. Fungoval vlastně jako malé městečko, kde se i pacienti podíleli na chodu ústavu. Pracovali zde na zahradách, starali se o úrodu, vyráběli rakve pro mrtvé a pochovávali je na zdejším hřbitově.
Neleží tu ale jen chovanci zdejšího blázince. Leží zde i 48 italských válečných zajatců, choromyslných vojáků. Jsou zde i další zajatí vojáci, především z první světové války. Aby byl ale nádech hrůzného tajemství místa dokonalý, pochováni tu jsou údajně i ti, kteří se prostě nehodili. Dokonce několik nemanželských dětí. Nejprve ovšem prošli krutou léčbou v ústavu.
Hřbitov oficiálně přestal fungovat v roce 1963, kdy se dostal pod správu Pohřební služby hlavního města Prahy. Od té doby chátrá. Údajně se zde ale i poté tajně pohřbilo dalších pár desítek lidí.
Ráj satanistů
Jihozápadní část hřbitova je nejděsivější. Leží zde násilníci, vrazi a sebevrazi. Údajně je zde dokonce pochován i vrah Otýlie Vranské, kterou po zavraždění rozřezal. Přestože oficiálně dopaden nikdy nebyl, měl se k činu doznat jistý Pavlíček. I on prý následně prošel ústavní léčbou.
Na hřbitově je mohyla, na které jsou znaky alfa a omega, což znamená začátek i konec. Další výraznou stavbou je kaple, kolem které je také spousta různých energií, jež někteří vnímají jak negativně, tak pozitivně.
Pravdou je, že právě zvláštní energie sem lákaly spoustu nadšenců a příznivců paranormálních jevů. Ale hlavně satanisty, kteří zde vykonávali a stále ještě občas provozují různé tajné rituály. Největší rozmach takové činnosti byl zaznamenán v sedmdesátých letech, kdy zde velmi často zasahovala i tehdejší Veřejná bezpečnost. Prakticky pravidelně tady byli rozháněni a zatýkáni satanisté.
Hřbitov i v současnosti láká k pochybným praktikám. Snad místo jako takové, snad právě zlo, které je tu mnohde koncentrováno obří silou, přitahuje prapodivné existence i po chmurném tajemnu toužící lidi a nutí je vyvolávat temné síly.
Hroby jako postele
O dnešní vzezření hřbitova se postaral všudypřítomný břečťan. Je všude, kam se podíváte. Hroby pokryté touto rostlinou dnes připomínají pravidelně seřazené postele, nadýchaná lůžka připravená pro odpočinek.
Jenže je to odpočinek poslední, ze kterého se už do tohoto světa probudit nelze. Při pomyšlení na to, čím si zdejší nebožtíci za svého života prošli, je to možná symbolika tolik vytouženého klidu. Konce utrpení.
Při procházce hřbitovem nedá snad nikomu, aby se v duchu nezeptal: „Co jste všechno asi museli vytrpět? Co za hrůzy jste na vlastní kůži zažili?“ V každém případě po návštěvě tohoto hřbitova dostanete nutkání se za jeho branou okamžitě nadýchat čerstvého a svěžího vzduchu...
Text a foto: Naďa Kučerová

Planety radí i varují

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

E-Shop

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2379527
DnesDnes428
VčeraVčera957
Tento týdenTento týden2325
Tento měsícTento měsíc6956

Partnerské weby

apartman banner