Na vrcholu kopce Sáňčí je více než padesát buddhistických památek, většinou stúp. Nejkrásnější a nejproslulejší je Velká stúpa, známá také jako Stúpa číslo jedna. Tyto stavby vznikly mezi třetím stoletím před naším letopočtem a dvanáctým stoletím našeho letopočtu.
Sáňčí nebylo v Buddhově životě žádným památným místem. Vybral si je císař Ašóka Maurja jako ideální místo k tomu, aby demonstroval svou konverzi k buddhismu. Konvertoval asi po dvanácti letech vlády a stal se z něj horlivý věřící. Mniši musí sídlit v blízkosti větších měst, ale nemusí být přímo v nich, neboť mají dvojí a navzájem protichůdnou potřebu živit se žebrotou, a zároveň žít v klidu a míru a oddávat se meditacím. Sáňčí tyto požadavky splňovalo, neboť to bylo izolované místo, přesto však nedaleko města Vidiša. Ašókova říše byla velká a pokrývala celou Indii a Afghánistán. Ašóka měl vládu pevně v rukou a především díky jemu byl buddhismus v Indii dlouhou dobu dominantním náboženstvím.
Císař vybudoval na vrcholu osm stúp, včetně Velké. Rovněž zde nechal postavit monolit. Velká stúpa byla původně z pálených cihel a hlíny a měřila zhruba polovinu své dnešní výšky. Dnes se nachází uvnitř současné stavby. V druhém století před naším letopočtem prodělala rekonstrukci a v prvním století před naším letopočtem jí přibyly čtyři umně vyřezávané brány. Tyto jsou považovány za jedny z nejkrásnějších buddhistických uměleckých památek v Indii. Řezby znázorňující výjevy z Buddhova života. Asi v roce 450 našeho letopočtu byly proti branám vztyčeny Buddhovy sochy. V následujícím století vznikly i další stavby, ale buddhismus jako hlavní náboženství v Indii už prožíval úpadek, a tak zchátrala a upadla v zapomnění i tato lokalita.
Plukovník Alexander Cunningham objevil v roce 1851 v Sáňčí ostatky Sáriputty a Mahámóggalany, dvou předních Buddhových učedníků. Stúpy však byly později poškozeny zásahy dalších badatelů, kteří zde v průběhu let prováděli vykopávky a jejichž amatérské pokusy o otevření stúp skončily jejich zničením anebo zřícením. V roce 1822 otevřel kapitán Johnson Stúpu číslo jedna na jedné straně odshora až dolů a vytvořil v ní tak velkou mezeru, že se stúpa v podstatě zhroutila. Podobně byla zničena i Stúpa číslo dvě. Ašókův monolit zase rozbili místní vandalové a lidé ho pak používali jako lis na cukrovou třtinu.
V letech 1881-1884 napravil velkou část škod napáchaných svými předchůdci major Cole. Vyplnil mezeru ve Stúpě číslo jedna, znovu vztyčil zhroucené brány a podnikl i další záchranné práce. V letech 1912-1919 pak stúpy uvedl do dnešního stavu sir John Marshall, generální ředitel archeologie v Indii, jenž je nechal důkladně restaurovat. Rovněž dal rozebrat a opět sestavit jihozápadní část Stúpy číslo jedna , znovu vybudoval zábradlí, rekonstruoval kupoli a zábradlí Stúpy číslo tři a provedl řadu dalších prací na asi padesáti dalších objektech. Vzniklo také muzeum, v němž jsou uloženy artefakty, které zde byly v průběhu prací nalezeny.
(nag)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2506544
DnesDnes383
VčeraVčera630
Tento týdenTento týden383
Tento měsícTento měsíc17890

Partnerské weby

apartman banner