Snad každé místo světa skrývá nějaké tajemství. Egypt je nevyčerpatelná studnice pokladů a záhad. Tajemná žena, která jediným úsměvem zlomila srdce mnoha mužů, nedala dlouho spát historikům a archeologům celého světa. Jedna z manželek Amenhotepa IV. na sebe dodnes neprozradila vše.
„Krásná a vznešená v péřové koruně, velká dědičná princezna v paláci, radosti plná, půvabná vládkyně, nesmírně oblíbená, potěcha pána Obou zemí, miláček Štěstěny, krásná jako samo slunce, krasavice, která přichází, ať věčně žije…“
S těmito slovy, vytesanými do skalních stěn, kamenných kvádrů a hrobek, si badatelé nevěděli rady. Zřejmě se všechna týkala jediné královny, nevýslovně krásné a velmi oblíbené. Královny Nefertiti.
Princezna, nebo otrokyně?
Nález zaujal archeology z různých částí světa. S nekonečnou vynalézavostí a trpělivostí snášeli kámen po kameni a pokoušeli se sestavovat egyptské dějiny. Našli královský hrob pro Nefertiti a jejího manžela, vysekaný do skály. Zjevně však zůstal nedokončený. Nikdy v něm neležela žádná mumie. Obsahoval jen neúplnou pohřební výbavu. Neúnavné úsilí archeologů z celého světa na přelomu století bylo korunováno alespoň částečným úspěchem.
Zjistili, že Nefertiti byla manželkou panovníka, jehož jméno seznamy faraonů neuvádějí. Vládcem, kterého starověcí historikové zatajili, byl Amenhotep IV., syn Amenhotepa III. a jeho ženy Teje. Žil ve 14. století př. n. l. a oženil se s proslavenou krasavicí.
Na svět přivedla několik dcer. V šestém roce manželovy vlády se s ním odstěhovala do města, které vybudovali pro sebe a své přívržence. Neslo jméno Achetaton a bylo zasvěceno jedinému bohu Atonovi. Manželský královský pár zavrhl stará božstva a v důsledku této reformy si Amenhotep IV. změnil jméno na Achnaton – „Milý Atonovi“. Zdá se, že Nefertiti nové náboženství značně ovlivnila.
Její původ zůstává zahalen neproniknutelnou tmou. Něco ji zřejmě pojilo i s otcem faraona – reformátora. Kým tedy opravdu byla? Dcerou Amenhotepa III., která se pak tradičním sňatkem s bratrem stala právoplatnou dědičkou trůnu? Narodila se z jednoho z četných milostných poměrů velkého panovníka? Byla dítětem některé asijské princezny, zajaté na dobyvačných výpravách? Otrokyní, která své kráse vděčila za svobodu, nebo dcerou ze vznešené vesetské rodiny?
Žena dvou jmen
V královské korespondenci se našly dopisy od krále Tušratty, vládce západoasijské říše Mitanni, o níž mnoho nevíme. Asijský panovník v nich stárnoucímu Amenhotepovi III. slibuje za ženu svou půvabnou dceru Taduchepu. Požaduje za ni tolik zlata, kolik potřebuje na veřejné stavby. Obchod byl uzavřen. Princezna odcestovala ke dvoru do Vesetu a provdala se za faraona.
Klubko záhad se pomalu rozplétá. Nejnovější bádání dokazují, že Nefertiti a Taduchepa byla dvě jména pro jedinou ženu, asijskou princeznu vlastním otcem zaprodanou mocnému vládci za ryzí zlato. Mitannská princezna přijala jméno Nefertiti neboli „Krasavice, která přichází“ teprve v Egyptě.
V sedmnácti letech poprvé ovdověla. Když dosáhla třicítky, její druhý muž Amenhotep IV. se náhle nepochopitelně změnil. Zamiloval se do vlastního bratra, navíc manžela jedné z Nefertitiných dcer.
Život královny, plný protikladů, doprovázela neustálá dobrodružství. Obklopovalo ji nevýslovné bohatství, ale strádala nejtrpčím osaměním. Lidé ji zbožňovali i hluboce nenáviděli. Chovala se přívětivě i vznešeně, byla šťastná i zoufalá, oddaná i chladná – prostě fascinující.
Nádherná a milovaná žena zemřela naprosto opuštěná asi v sedmatřiceti letech. Její skon zůstal bez povšimnutí, takže historikové dodnes nemohou přesně stanovit rok úmrtí. A to kdysi představovala idol celé jedné generace nejen díky svým půvabům, o nichž se zmiňují četné nápisy. Jak doopravdy byla krásná, odhalili roku 1912 v Tell el-Amarně němečtí archeologové.
Ruku umělce vedla láska i pomsta
Jak už to bývá, mimořádně důležitý nález přihrála archeologům náhoda. Objevili dílnu vrchního sochaře Thutmose, významného umělce a řemeslníka starého Egypta. Dnes známe nejen jeho umělecká díla, ale i jeho život. V sutinách mistrova ateliéru archeologové nalezli téměř nepoškozenou plastiku ženy se štíhlou šíjí, pravidelnými rysy a záhadným úsměvem. Podobu královny, jejíž nekonečně krásná tvář se měla stát nejznámější v historii.
Portrétní bysta se uchovala v neuvěřitelně dobrém stavu. Chyběly jen úlomky ušních boltců a výplň levého oka ze slonoviny. Teprve časem se zjistilo, že Thutmose oko do portrétu pravděpodobně nikdy nezasadil. Ale proč? Přišla o ně krásná královna v důsledku nějaké choroby? Nestihl sochař portrét dokončit? Nebo jej úmyslně znetvořil?
Jak dnes víme, Nefertiti byla žena, která si života užívala plnými doušky. V její náruči se vystřídal nejeden milenec. Z bysty vyzařuje skutečně až fascinující erotika. Zdá se, že Thutmose potkalo totéž, co dlouhou řadu ostatních mužů před ním. Do půvabné královny se bláznivě zamiloval. Snad ho svedla. Když se mladého sochaře nabažila, zapudila jej. Zhrzený muž se vznešené milence pomstil tím, že její hlavu nedokončil.
Záhadný posmrtný úsměv
Egyptské muzeum v Káhiře vlastní sádrovou masku nalezenou v Amarně. Dodnes není objasněno, koho představuje, nicméně je považována za Nefertitin posmrtný odlitek. Pravou polovinu obličeje má poškozenou, přesto jsou vidět typické, poněkud vystouplé lícní kosti a lehce vyklenuté čelo nad protáhlým úzkým obočím. Oči jsou zapadlejší, než je známe z mnoha jiných vyobrazení, víčka zavřená. Krásná ústa se usmívají tichým, záhadným úsměvem, který lze postřehnout pouze při pozornějším pohledu na uvolněnou tvář.
Jak vysvětlit vznik této posmrtné masky? Mohla snad půvabná královna do poslední chvíle využívat služeb celého dvora včetně uměleckých dílen? Nebo je to práce muže, který své lásce zůstal věrný, i když ji všichni opustili? Na sádrovém otisku je skutečně patrný rukopis sochaře Thutmose. Nikdo před ním ani po něm nedosáhl takové umělecké dokonalosti. Realismus, s nímž je dílo vytvořeno, nebyl obvyklý. Něžný, zdrženlivý úsměv už neovlivnily ani rozepře a nenávist, které zachvátily svět.
Kde ale leží ostatky ženy, která výrazně zasáhla do dějin egyptské říše? Podle dosavadních poznatků nespočinula v žádném objeveném hrobě. Můžeme se však domýšlet, že věřící a inteligentní královna si svůj posmrtný klid dobře zabezpečila. O jejím posledním útočišti koluje řada legend. V okolí Amarny si lidé vyprávějí, že v osmdesátých letech minulého století jednou v noci odnášela v záři pochodní skupina zahalených postav na ramenou sarkofág. O několik dní později se v Káhiře začaly prodávat šperky označené jménem Nefertiti. Dnes jsou uloženy v různých evropských muzeích. Po mumii a sarkofágu krásky, která zranila srdce mnoha mužů, se však slehla zem. Najdou vůbec někdy archeologové klíč k řešení této záhady?
(nag)

Planety radí i varují

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

E-shop

Sleva na předplatné

Předplatné Týdeníku SPIRIT

 

Již čtete 30 let

Fotografie 0016

2432415
DnesDnes138
VčeraVčera866
Tento týdenTento týden2533
Tento měsícTento měsíc2533

Partnerské weby

apartman banner