Obrazy jsou živé portály světla
Ludmila Krestešová pracuje jako restaurátorka a pozlacovačka kulturních památek. Pracuje často i v kostelech, a tak by sedalo říci, že k barvám i duchovnu má opravdu blízko. Říká, že se svými obrazy snaží lidem přinášet hlavně radost a poznání.
A to se jí rozhodně daří, protože když vstoupíte do jejího „království“, vnímáte neskutečný klid a harmonii. Někteří lidé tvrdí, že její obrazy mají tak silnou energii, že když se na ně díváte déle, fungují jako portály. Vtáhnou vás do sebe, jejich prostřednictvím se dostanete do jiných světů. Ludmila však také využívá automatickou kresbu k tvorbě souborů léčivých kódů duše, posvátné geometrie, kreslí léčivé mandaly pro tělo i duši.
Kdy jste začala s malováním obrazů?
Bylo to v roce 2002, než jsme se stěhovali na venkov. Přišlo to takřka ze dne na den. Měli jsme doma vzorky plovoucí podlahy a já jako pozlacovačka u sebe barvy samozřejmě měla. Začala jsem si hrát. (smích)
Nejen s barvami, které se navzájem odpuzují a na jejichž rozlévání je má technika založená, ale kombinovala jsem je zároveň s dalšími materiály, například s papírem, pískem nebo kamínky, takže vznikaly zajímavé plastické výjevy. Naprosto mě to uchvátilo a po devíti měsících jsem měla první výstavu v prostorách věže v Mělníku.
Neplánuji předem, co budu malovat. Obrazy jsou hlavně o představách, proto jim ani nedávám jména, nechci nikoho ovlivnit, co v nich má vidět. Jde o intuitivní tvorbu, při níž se pouze naladím na bezpodmínečnou lásku, krásu, pravdu a dobro, aby obraz nesl pozitivní informace. Rozlévám postupně barvy, a tak se tvoří víceméně samy zajímavé čáry, kruhy a podobně. Netuším předem, co mi z toho všeho vznikne. Někdy jsou tam vidět obrazce a postavy, jindy se vytvoří celé vesmíry. Obraz je hotový třeba během chvilky a vůbec do něj nezasahuji. Jindy ho dotvářím a pocitově domalovávám drobné detaily. Dělám také skleněně obrazy, jež jsou tvořeny „z druhé strany“, tedy zrcadlově, a poté pokovovány, některé z obou stran, takže vyniknou zvláště při nasvícení.
Jak jste zjistila, že vaše obrazy na lidi kolem určitým způsobem působí?
Zpětnou vazbou. Říkají mi, co v obrazech vidí, co cítí. Já sama v tomhle zůstávám nejistá. Jsem jen prostředník, jehož ruce jsou vedeny shora – Universem, Zdrojem, chcete-li, každý to nazývá jinak. Měla jsem tu ovšem i odborníka, psychotronika, který energii mých obrazů proměřoval. Vím tedy, že nesou určitou, poměrně silnou, energii. Na každého ale mohou působit jinak. Lze je použít k meditaci, ke zklidnění nebo jako inspiraci pro život. Většinou člověka zaujme obraz, který s ním nějakým způsobem rezonuje, dá mu to, co právě potřebuje.
Lucie Zemanová
Foto: Lucie Zemanová a archiv Ludmily Krestešové
