Intuice je důležitou dovedností…

V dávných dobách bylo využívání intuice běžné. Lidem koneckonců mnohdy ani nic jiného nezbývalo, než se na ni spolehnout. Pokud chtěli přežít, byli nuceni využívat informací, které k nim proudily skrze intuici. Mohli tak být předem varováni před predátory, zjistit, které plody

jsou jedovaté nebo kterou cestou se vydat za nejlepším úlovkem. Díky této schopnosti přežilo lidstvo do současnosti. Jenže nyní spoléháme spíše na moderní technologie než na svůj vnitřní kompas. Přesto je intuice stále velice důležitou dovedností. Připomeňme si fakt, že se většina největších světových vynálezů a objevů, od objevu penicilinu Alexandrem Flemingem až po objevení rentgenových paprsků Wilhelmem Roentgenem, udála právě díky intuici. Není divu, že její význam zdůrazňovali mnozí velcí myslitelé – od Immanuela Kanta až po Carla Junga.

Spousta velmi úspěšných lidí z oblasti vědy, umění a samozřejmě i podnikání otevřeně přiznává, že svých úspěchů dosáhli díky své schopnosti „důvěřovat svému instinktu“. A vědecké studie ukazují, že spojení intuice s analytickým myšlením pomáhá člověku činit lepší a rychlejší rozhodnutí, dodá mu větší jistotu při rozhodování. Obecně proto opět sílí názor, že je důležité naučit se intuici naslouchat, otevřít svou mysl a být k ní vnímavější. Tématem intuice se hlouběji zabývá například psychoterapeutka Eva Šimanovská Jungová.

Má intuici každý stejně silnou, nebo je třeba ji nějak trénovat?

Samozřejmě, s intuicí je to jako se svaly. Je třeba ji rozvíjet. Každý se s ní narodí, ale zdaleka ne každý ji umí používat. Záleží hodně na výchově. Většina dětí intuici mívá dobrou tak do osmi let. Jak na ně ale působí systém, hlavně školní, pomyslné dráhy se přeruší. Většina z nás aplikuje v životě to, co by se mělo, co se od nás očekává, a intuici ztrácíme. Nebo na ni hledíme přes obecné definice, jak by měla vypadat, co s ní lze dělat a podobně. Není divu, že se děti kolem 15 roku věku začínají bouřit, protože jsou přeplněné ostatními názory, pohnutkami, ale ne sami sebou. Kolem dvacátého roku života je každý úplná bytost, která se odpojí od svých rodičů, stává se jednotlivcem. To znamená, že začíná využívat svoje dary a talenty úplně pro všechno. Od dvaceti do třiceti se člověk učí pohybovat ve svém rajónu, a když se mu nedaří, tak se dostavují první nemoci. Podle jejich druhu se dá zjistit i příčina. A v podstatě právě potíže, které se objeví, nás pak začnou nutit kolem 33 roku života k tomu, abychom se k vlastní intuici zase vrátili. To je ten zlom.

Jakým způsobem se dá intuice oživit?

Existují různé možnosti. Já jsem dala dohromady takový víkendový minikurz. Je založený na tom, že se člověk nejdříve musí spojit se svými živly. Nejde tedy o teorii, nýbrž o praxi. K poznání dochází pobytem, prožitkem. Mám k tomu speciálně vybrané jedno konkrétní místo, které je historicky známé. Je v Praze. Tam se spojí nejprve se živlem země. Ten potřebuje člověk nejvíc, aby se mohl propojit sám se sebou, aby měl kořeny. Potom se spojí se vzduchem, aby se jeho hlava a myšlenky sjednotily a aby procházely lehounce. Následně se spojí s ohněm, aby mu nechyběla vytrvalost a vůle. Až teprve další den se spojí se živlem vody. Součástí je očistný rituál v tekoucí vodě. Cílem kurzu je odevzdat vše špatné, negativní a zbytečné živlům a vrátit se sám k sobě. Pak se dokáže napojit snadno i na svou intuicí, začne ji lépe vnímat a pustí ji k sobě bez toho, že by ji analyzoval, že by něco očekával, něco si přál.

Stačí jen takový minikurzík, nebo je zapotřebí další práce, aby si člověk ukotvil to, co se naučil?

Vše musí dozrát. Základ stačí k tomu, aby si lidé našli cestu. Pokud budou potřebovat, mohou za mnou přijít. Ale kurz je koncipovaný tak, aby byl věnovaný jednotlivcům, aby opravdu dostali vše, co potřebují. Čím méně lidí na kurzu je, tím lépe se spojí s přírodou a sami se sebou. Pracuji proto s jednotlivci, maximálně se třemi až pěti zájemci. Lichý počet má rovněž své opodstatnění. (smích).

Mnoho lidí má tendenci spolu soutěžit. A když je to jeden proti jednomu, dva proti dvěma a tak dál, hůře se dá cokoli dohodnout.

(zem)

DODATEK

Intuice – nebo také tušení, náš vnitřní hlas – je pocit, který se náhle objeví v našem vědomí a je dostatečně silný na to, abychom podle něj mohli jednat, aniž bychom si plně uvědomovali důvody jeho vzniku.