Nebezpečné hry s lidskou myslí
Lidská mysl je z vědeckého hlediska brána jako soubor rozumu, vnímání, představivosti, paměti, vůle a cítění. Protože je stále aktivní, je chápána také jako forma energie. Vnímáme ji jako nástroj, který nás dělá zcela mimořádnými bytostmi. Umíme ji ale dobře ovládat?
Vymývání mozků
Kontrola mysli znamená, že může být změněna nebo řízena psychologickými technikami. Snižuje se tím schopnost subjektu myslet samostatně a kriticky. Navozuje nové myšlenky, které nahrazují ty původní. Subjekt mění postoj a přesvědčení.
Termín brainwashing, tedy vymývání mozku, použil Edward Hunter v roce 1950. Vysvětlil, jak čínská vláda přiměla lid, aby spolupracoval. I když se o vědecký termín nejedná, postupně se v praxi zažil.
Brainwashing se objevil v některých soudních případech. Používá se v souvislosti s náboženskými hnutími, ale také třeba v kriminalistice. I když se může zdát, že psychologicky ovlivnit druhého člověka není tak jednoduché a vyžaduje to vzdělání či určité znalosti, opak je pravdou.
Jak snadno jsme ovlivnitelní?
Existuje několik zajímavých výzkumů, které dokazují, že přesvědčit lidskou mysl o čemkoli není až takový problém. Fenomén nazývaný „slepá volba“ naznačuje, že své preference můžeme měnit poměrně snadno.
Při jednom z pokusů bylo účastníkům testu předloženo několik obrázků, z nichž vybírali ten, který jim byl příjemný. Následně jim byl předložen obrázek zcela jiný, ten který odmítli. Museli vysvětlit, proč si vybrali právě tento obrázek. Aniž by si vůbec všimlo změny, obhajovalo svou volbu 90 % lidí. Změnu tedy zaznamenalo jen 10 % z testovaných.
„Slepá volba“ se nevztahuje pouze na zrak. Je možné ji rozšířit také na další smysly, jako je čich nebo chuť. Další studie například zjistila, že stejně je možné manipulovat i v dalších oblastech, jako jsou třeba politické postoje.
Překvapivé závěry experimentu
Pokud dostaneme otázku, zda jsme schopni splnit to, co se nám příčí a je dokonce nezákonné, v naprosté většině odpovíme, že určitě ne. Existuje ovšem experiment, který potvrdil opak.
Americký psycholog Stanley Milgram uskutečnil v roce 1963 experiment, který měl vysvětlit příčinu holocaustu. A také ukázat, jak daleko jsou schopni lidé zajít v poslušnosti k autoritě. Milgramův výzkum byl sice kritizován za neetičnost, ale prokázal, jak vysoké procento lidí je schopné se nechat zmanipulovat.
Účastníkům experimentu byl přidělen žák, který odpovídal na otázky. Za špatnou odpověď dostal elektrický šok, který sice nebyl skutečný, ale zahraný tak, aby skutečně vypadal. Síla elektrošoků se navíc zvyšovala, což účastníci na přepínači viděli. Celých 65 % účastníků došlo až k samotnému závěru stupnice, kde byla hodnota 300 V. Na začátku stupnice bylo pouhých 15 V. Přesvědčeni psychologem Milgramem, že musí splnit rozkaz, jej také splnili. I když bylo účastníkům ke konci experimentu z vlastního konání zle, hájili se, že jen plnili rozkaz…
Ač byl Milgramův experiment brán jako nepřípustný, byl následně opakován i v dalších zemích. Výsledky byly velmi podobné. Zajímavé je, že procento žen ochotných pokračovat v pokusu bylo vyšší než procento mužů.
Je zřejmé, že naslouchat slepě autoritám nemusí být vždy jen přínosem. Taková poslušnost může být dokonce nebezpečná.
(nad)
Foto: archiv a Pixabay
